Informátor 6/2024

Slovo úvodem

Každý den si najdi chvilku na to, co tě dělá šťastným. Jediný člověk, se kterým budeš zaručeně celý život, jsi ty sám (a). A tak se měj rád(a) v dobrém i zlém.

Krásný a pohodový měsíc Vám přejí                                                                                        Hanka a Jirka                                                                                                          

Organizační věci na odbočce

VÁŽENÍ ČLENOVÉ od 10.6. – 18.6. 2024 bude sociální poradna na odbočce uzavřená z důvodu čerpání dovolené, zástup bude po tuto dobu zajišťovat právní poradna v Praze. Telefon je: 221 462 434.  V kanceláři bude fungovat pouze aktivizační služba. Děkujeme za pochopení. Prosíme jen o to, abyste si zavolali předem, než půjdete do kanceláře, telefon na J. Sálus 775 857 996.

V době letních prázdnin bude mít rada Oblastní odbočky dovolenou od 15.7. – 16.8. 2024.

Realizované projekty na odbočce

Plavme, choďme a hrajme  je název projektu, který podpořilo město Tábor z projektu Zdravé město. Cílem projektu je zvýšení fyzické aktivity u osob se zrakovým postižením prostřednictvím plavání, chůze s hůlkami   (Nordic walking) a hry bowling. Během dubna, května a června probíhal plavecký výcvik v plaveckém bazénu města Tábora pod vedením zkušených plavčíků. Nyní začne kurz Nordic walking, též pod dohledem zkušené lektorky paní Libuše Brázdové. Reakce lidí byli loni velice pozitivní, a proto jsme i letos projekt podali. Město Tábor nás opět vyslyšelo a projekt podpořilo. Jsme rádi, že projekt plní svůj cíl a že se daří osoby se zrakovou vadou aktivizovat a určitě zvýšit zájem o fyzické aktivity. Pro velký úspěch budeme v plavecký kurzech i nadále pokračovat. Kdo budete chtít s námi začít, neváhejte se přihlásit v kanceláři. Další kurz je naplánovaný na podzim, podle znovu otevření plaveckého bazénu. Do bazénu chodíme vždy v pátek od 12:30 do 13:30. K dispozici máme dráhu a zkušené plavčíky. Od kdy kurz začne, dáme vědět. Na hodinách chůze s hůlkami Nordic walking jsme již také udělali minulý rok pokrok a letos nás čekají další lekce. Momentálně domlouváme přesné termíny. Kdo máte o akci zájem, též neváhejte a ozvěte se v kanceláři.

Soutěž ve čtení a psaní bodového písma

Koncem května proběhla u nás na odbočce SONS Tábor krajská soutěž ve čtení a psaní bodového písma. Jak dopadla a kdo postupuje dále, se dozvíte v rubrice Ohlédnutí za uplynulým měsíce. Já jsem Vás chtěla jen informovat o tom, že pro letošní rok bylo dohodnuto jiné místo konání celorepublikového finále. To se uskuteční 12. října v prostorách pražské školy ZRAK na Náměstí Míru. Našim zástupcům přejeme hodně úspěchů a pěkné zážitky. 

Co nás čeká v červnu?

Konverzace v AJ

Školní rok se nám nachýlil ke konci a to znamená, že budou na studenty čekat závěrečné zkoušky. Inu jednou začas je potřeba zjistit, co se kdo naučil a v čem je zapotřebí přidat. Je opět očekáván rodilý mluvčí z nějaké anglicky hovořící země, který se studenty bude bavit pouze anglicky a bude na ně chrlit jednu otázku za druhou. Ale protože 7-letá zkušenost ukázala, že studenti takové zkoušky zvládají levou zadní, není třeba se bát ani letošního zkoušení.

Putovaly písničky

Zazpívat si, pobavit se, dát si dobrou kávu, pohovořit a zavzpomínat na veselé historky? Tak to vše patří k výše zmíněné akci, kterou pro nás pravidelně připravují Miluška a Ivanka. A samozřejmě jinak tomu nebude, ani první týden v červnu. Tak přijďte, a ať už máte či nemáte pěvecké nadání, věřte, že zde se na to nehledí. Neboť pěkná písnička vždy na duši pohladí.

Turistické procházky

Náš plavecký výcvik již před nějakým časem skončil, ale naše těla si žádají pohyb další. Tak proč mu jej nedodat. V měsíci červen společně budeme putovat po krásách okresu Tábor, obdivovat architekturu, přírodu a dost možná i výrobky místních cukráren a kaváren. Vždyť, co by to bylo za výlety, kdybychom jej nějakou tou sladkou tečkou nezakončili. Tak sledujte naše pravidelné SMS, kde bude vždy uveden správný čas a místo srazu a vydejte se s námi vstříc nepoznanému světu.

Tyfloservis

Až k nám kolegyně z Tyfloservisu dorazí, zase nás něčím novým překvapí. I tentokráte se budeme věnovat přípravě nějakého chutného pokrmu. Potřeba bude prkénko a nůž, a pak už nám to půjde, jako po másle, stejně, jako minule. Tedy přijďte se novým dovednostem naučit a zároveň své jazýčky potěšit.

Akce pro léto 2024, které by Vás mohly zajímat!

I v létě tu budeme pro Vás, avšak v omezeném provozu. Přeci jenom doba dovolených a odpočinku je spjatá právě s letním obdobím. Přesto již teď tušíme, že se při pěkném počasí společně projdeme, možná anglicky pohovoříme, nějakou tu zábavnou hru zahrajeme a určitě se i společně sejdeme a pobavíme.

NOC KOSTELŮ 2024

Noc kostelů je mezinárodní projekt, k němuž se od r. 2010 přihlašují také chrámy, sbory a modlitebny v ČR. Myšlenka „zažít kostel jinak“ si získala své příznivce a podporu představitelů jak církví i státní správy. Ve stejný den se otevírají místa různých církví, aby se návštěvníci mohli podívat do prostor, kde se schází věřící k bohoslužbám a probíhají další aktivity. V jednotlivých modlitebnách je možné vystoupat ke zvonům nebo naopak sestoupit do podzemí, zaposlouchat se do církevní hudby nebo sledovat poutavý výklad o historii i současnosti kostela. Projekt je určen všem věkovým a společenským skupinám a vstup na všechny akce je zdarma.

17.30–22.00 hodin Kostel sv. Filipa a Jakuba

18.00–18.50 hodin HISTORIE KOSTELA A PŘILEHLÉHO PARKU (SOCHY, ŽIDOVSKÝ HŘBITOV)

19.00–20.00 hodin VÝTVARNÍK PAVEL PIEKAR PŘEDSTAVÍ SVŮJ CYKLUS „VIA CRUSIS (KŘÍŽOVÁ CESTA)“ hudebně doprovodí: Hana Schläferová (klavír), Anna Ryantová (housle), Ladislav Tenkl (violoncello) a Ivana Töroková (zpěv).

20.15–21.00 hodin KYTAROVÝ KONCERT Stanislava Kubína, učitele ze ZUŠ Tábor a ZUŠ Soběslav představí hudbu klasickou i moderní.

18.00–21.00 hodin Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech

Program: 18.00 hodin KLOKOTSKÉ ZVONY – ZAHÁJENÍ

18.05–18.30 hodin HUDEBNÍ ZASTAVENÍ S KLOKOTSKÝMI VARHANAMI Eliška Janouchová a Štěpán Sova, prohlídka varhan

19.00–19.40 hodin KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

20.00–20.30 hodin HUDEBNÍ ZASTAVENÍ S KLOKOTSKOU SCHOLOU 21.00 hodin ZAKONČENÍ S POŽEHNÁNÍM PŘÍTOMNÝM A CELÉMU MĚSTU DOPROVODNÝ PROGRAM: - prohlídky kaplí - VÝSTAVA: „Jak pomáhá Charita Tábor?“ - VÝSTAVA: „Kamarýt na Klokotech“

16.00–20.00 hodin kostel CČSH, Farského 1960, Tábor

Program: 16.00 hodin ZVONĚNÍ 16.00–20.00 hodin KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY KOSTELA

16.00–20.00 hodin VÝSTAVA SBORY CČSH - Architektonické dědictví našich regionů - výstava mapuje významné sbory církve postavené ve 20. a 30. letech 20. st. Přináší fotografie i odborný výklad o stavebním rozvoji církve založené v r. 1920. Je výstupem projektu připomínajícího vznik Československa v r. 1918 a Církve československé v r. 1920

Pozvánka na dvě zajímavé akce města Tábora

21. června, 19.00 hodin Žižkovo náměstí v Táboře

KONCERT SYMFONICKÉHO ORCHESTRU ČESKÉHO ROZHLASU Slavnostním koncertem si zároveň připomeneme 200 let od narození skladatele Bedřicha Smetany. Na programu bude symfonická báseň MÁ VLAST od Bedřicha Smetany, nejslavnější dílo symfonických básní. V průběhu večera zazní i fragment husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci – verze 2020, který vznikl ve spolupráci s americkou Boston Berklee College k 600. výročí založení města. Vstupné: zdarma

22. června, 19.00 hodin Žižkovo náměstí v Táboře

SLAVNÉ FILMOVÉ MELODIE ORCHESTRU VIRTUOSI DI PRAGA Sólisté: Dagmar Drechslerová, Johana Klímová, David Cizner, Pavel Klečka, Eliška Klímová, Jiří Emmer. Orchestr vystupuje na nejvýznamnějších hudebních festivalech po celé Evropě. Průvodcem koncertu bude světoznámý houslista Oldřich Vlček. Zazní nejkrásnější filmové melodie z filmů Tenkrát na Západě, Piráti z Karibiku, Poklad na Stříbrném jezeře, Titanic, Někdo to rád horké, Chtěla bych tančit a další. Vstupné: zdarma

Ohlédnutí za uplynulým měsícem

Benefiční koncert pěveckého sboru Domino

V den, kdy si připomínáme konec II. Světové války v Evropě, jsme se sešli v nádherném klášterním kostele Na nebe vzetí Panny Marie v Bechyni. A proč? Nejenom, abychom oslavili zmíněný svátek a vyslechli si skvělé výkony umělců, jako dětský sbor Duha při ZUŠ Bechyně, smíšený pěvecký sbor Domino Tábor a sólový výstup Ivanky Törökové v doprovodu pianistky Yany Vaščuk, ale především, abychom opět široké veřejnosti odprezentovali činnost naší odbočky, jejíž členové také pocházejí ze zmíněného města. A protože se jednalo o benefiční koncert, měli jsme připravenou kasičku, do které se tentokráte podařilo vybrat neuvěřitelných Kč 5.730,-. Velké poděkování tedy patří všem, kteří se na dané akci podíleli. A to byly starosta Bechyně Štěpán Ondřich, pracovník odboru kultury Josef Veselý, předsedkyně sboru Domino Jitka Říhová, sbormistr Domina Josef Čechtický, sbormistryně dětského sboru Duha Pavlína Hrdinová a samozřejmě naše členka Ivana Töröková. Ti všichni společně s dalšími nám umožnili prožít pěknou hodinku a půl skvělého kulturního zážitku a vybrat výše zmíněnou částku.

Konverzace v AJ

I v květnu jsme se vydali po stopách australských ztroskotanců, zopakovali jsme si nejednu anglickou frázi a vyslechli nejednoho zajímavého interpreta, což se hodilo při hře „Chcete být Pralinionářem?“. Studenti tak kráčí vpřed za poznáním, které je udržuje svěží a bystré.

Plavecký výcvik

Tak už to máme za sebou. Poslední plavecký kurz proběhl počátkem května a my jsme se stali zas o něco zdatnějšími a můžeme se v létě věnovat bez obav koupacím radovánkám, ať už na českých a moravských rybnících, anebo někde v zahraničí houpat se na vlnách šumícího moře. Co by to ale bylo za konec, kdybychom si nepředali diplomy a medaile. Tak se také stalo – naši milí tři instruktoři nás každého podarovali výše zmíněnými odměnami a my si ještě dali závěrečné kafíčko a švestkové pivečko. Vy, co jste to na jaře nestihli, se ale nemusíte bát, vždyť pohybové aktivity průběžně připravujeme po celý rok, a proto stačí jen pohnouti svým pozadím, a nebát se, že nevidím.

Rekondice – Pluhův Žďár

Milí čtenáři,

Pokusím se Vám povyprávět příběh, který se možná stal a možná také ne, neboť vyskytly se, během našeho pobytu v Pluhově Žďáru, jevý vskutku záhadné. Posuďte sami a vydejte se ve vzpomínkách s námi.

Neděle 12.5. - Po příjezdu na naše ubytování do Pluhova Žďáru jsme zjistili, že už kromě naší posádky František řidič a Dana, jsou zde již všichni, a že se vybalují. My jsme se jali vyklopiti obsahy našich tašek a přenésti je do skříní, abychom se pak dobře orientovali každé ráno při klasické volbě, co na sebe. V 18:00 hod. nás místní personál podaroval večeří v podobě francouzských brambor a poté jsme se přesunuli do klubovny, kde jsme po organizačních záležitostech a seznamovacím kolečku zahájili první hru - České století. Celá skupina se rozdělila do dvou týmů, přičemž první tým pod vedením Jardy měl možnost zahájit první otázkou, resp. odpovědí na ní. Náš tým pod vedením Jarmilky se pak pustil do druhé otázky. Boj to byl opravdu napínavý protože, ke konci vedl tým Jardy 9:7 a s námi to vypadalo bledě. Ale Jardově týmu, jako by došel dech, a když k nám přilétly otázky: „Na které řece leží přehrada Vranov?“ a „Jak se jmenovalo státní zřízení na území Čech a Moravy v letech 1939 - 1945?“, srovnali jsme skóre a nakonec rozstřel dopadl dobře pro náš tým. Ale což, není přeci důležité vyhrát, ale zúčastnit se! S těmito slovy se někteří šli dívat na TV Šlágr, kde vystupoval Radek Žalud a jiní si dali něco dobrého k pití a jen tak klábosili do noci. Náš společenský dýchánek ještě narušili zmatení Rakušani, kteří hledali svou večeři. Protože mezi námi se našli německy mluvící členové, tak jsme jim nakonec k večeři dopomohli a oni hlady nezemřeli, ale naopak se s námi příští den na snídani přivítali. Ale to už je zase jiná pohádka.

Pondělí 13.05. - ráno po snídani jsme se vydali na pěší turistický pochod, během nějž jsme se rozdělili na dva týmy. Tým A se skládal ze zdatnějších osob a jedinců, kteří byli ochotny ujít i nějaký ten kilometr navíc. A tým B, říkejme mu tým radosti, ti se vydali na krátkou ale intenzivní procházku s úsměvem na rtech. Aby ne, vždyť sluníčko se na nás smálo a dalo by se říci, že počasí nám přálo. Protože jsem se zařadil do týmu A, budu již vyprávět pouze o něm. Ale co vlastně říci, šli jsme cestou necestou polem nepolem a asi v půli jsme se setkali s myslivcem. Vyptávali jsme se na cestu, kudy se vydati, abychom si udělali okruhu nemuseli se vracet stejnou cestou. Ani on nám však nakonec nic nedoporučil, proto poté, co jsme se ocitli hlubokém lese Řáholci, kde žádné cesty nekončí a nezačínají, padlo rozhodnutí, že se přeci jen vrátíme po vlastních stopách. Když jsme dorazili zpět na terásku našeho ubytování, tým B nás vítal a náš krokoměr o 6,02 km popošel. Spokojeni s tímto sportovním výkonem jsme za příjemného povídání na sluníčku čekali na obídek. Jen pro zajímavost – jednalo se o koprovku a květákovou polévku. Sotva jsme dojedli zavítala mezi nás vzácná návštěva Jirky Holzingera, který s sebou přivezl tzv. zvukovou střelbu. S tou jsme se zavřeli do chladné klubovny, zatáhli okna a zahájili palbu na cíl. pistole asi 300 gramová se v ruce chvěla, a proto není divu, když jen hrstka cíl neminula. Ale nebojte my žádné olovo k terči neposílali, jen paprsky, jak ze Star Wars jsme cíl osvětlovali a počítač hlásil, zda jsme trefili či minuli. Asi po dvou hodinkách jsme se všichni stihli vystřídat dvakrát a domluvili jsme se, že bychom si to vyzkoušet chtěli zas. S Jirkou pak na terase dali jsme vínečko a kafíčko a to už jej zase Hanka směr do Kardašovi Řečice vezla.

Po večeři jsme se pokusili spustit DVD s filmy opatřenými audio popisy. To se nakonec nezdařilo, a tak jsme si dali známou hru “české století”, ve kterém náš tým pod vedením Jarmilky opět těsně zvítězil. Ale otázky to byly věru zapeklité, a proto uvidíme, zda dařit se nám bude příště. Pak se do klubovny nahrnuli hokejoví chuligáni, a začali fandit našemu národnímu týmu na MS proti Švýcarsku. Protože my na puk nevidíme, vydali jsme se raději do vyšší pater věnovat se hazardním hrám. Servírka nám zapůjčila sirky a my rozehráli hru “oko bere”. Karty jsme používaly braillské, a proto nebyl problém, aby hráli vidící i nevidící. Bankéř nakonec všechny o sirky obral, a to až na předsedkyni, které zbyla jedna sirka.

Úterý 14.05. - ráno jsme se vzbudili o půl hodinky dříve, abychom si v klidu vychutnali snídani a mohli vyrazit na celodenní výlet. Místo oběda jsme obdrželi řízek se sušenkou a jablkem, a když se v 9:00 hod. u našeho penzionu objevil prostorný autobus, nic nám již nebránilo, abychom vyrazili na cestu.

Asi po hodince a tři čtvrtě jsme dorazili k zámku, který nás překvapil zajímavou a pěknou architekturou navenek. Uvnitř nás již čekal milý průvodce, jenž se ukázal býti rodilým showmanem. Neboť jeho vyprávění patřilo vskutku k velmi poutavým. A tak jsme se dozvěděli leccos o Kolovratech, paní Emmě, která se stala i mecenášem našich velikánů, jako např. B. Martinů a další zajímavosti. Po hodince se ještě někteří vydali na zámeckou věž a my měli čas si v místním íčku nakoupit nebo se pustit do již zmiňovaného řízku.

Co by to ale bylo za výlet, kdybychom si nezašli na kávičku a nedali si nějaký ten dobrý dortíček. Místní cukrárna nám toto přání vyplnila vrchovatě.

Odpoledne jsme se ještě šli podívat do místního vodáckého muzea,kde  jsme si mohli osahat rozličné kajaky a kánoe z různých období 20. století. K tomu pár vtípků kreslených vodáckých - např: “Neříkal jsem naber, ale zaber.” nebo obrázek, kde je háček již nad propastí ve vzduchu, zatím co kormidelník se tváří zoufale a křičí “Kontra”.

Pak ještě nezbytná zastávka na toaletě, kratičká procházka zámeckým parkem a již jsme mohli vyrazit zpět k našemu ubytování.

Večer po špagetách jsme si dali různé hry a někteří se dívali na hokej, tentokráte sledovali cizince. My jsme opět hráli Oko bere a došlo též na nám již dobře známé quardo.

Středa 15.05. - dnes nás čekal poměrně větrný den, ba skoro by se dalo říci, že chvílemi se jednalo o vichřici. Přesto jsme vyrazili ven do okolí penzionu a dali si avizovanou prostorovou orientaci s bílou holí. Pro toho, kdo šel (vidící na očích s klapkami) seděl na prvním stanovišti Jiří a pouštěl jim minutový záznam, který začínal slovy “Pojď blíže, jen pojď a ničeho se neobávej, vezmi svou bílou hůl a nech se vést mým hlasem, já Ti k tomu i zazpívám…” Jakmile dotyčný dorazil k Jiřímu čekal na něj plátěný pytlík, ve kterém dotyčný nahmátl předmět a měl hmatem určit oč se jedná. A když zazněla správná odpověď pokračoval chodec na další stanoviště, kde na něj čekala další pozná vačka. Pak jej k jinému místu přilákal zvuk tamburíny a nakonec v cílové rovince čekal slalom asi šesti železných tyček. Všichni i přes zmíněné překážky do cíle dorazili spokojeni a bez úrazu a dokonce někteří dosáhli rekordního času.  Pak jsme se venku sešli u dřevěného stolu, dali si hmatový kvíz a nakonec, jako takovou malou rozcvičku, soutěž “Česko”. Po obědě, při kterém občas hranolky létaly vzduchem, jsme si dali krátkou siestu a pak se vrhnuli na další hru “Chcete být Pralinionářem”. Celá skupina se rozdělila do tří týmů. Tým A vedl Jarda, tým B vedla Hanka a tým C byl veden Ivetou. Soutěžící se do hry zabrali a vrhnuli se do ní se vší vervou a emoce jen létaly. V prvním kole, které bylo věnováno tématu “letem světem” to šlo týmu B výborně. A i druhé kolo věnované audio kvízu jim vyšlo perfektně, a tak se zdálo, že o vítězi je již rozhodnuto. Jenže přišlo třetí kolo Tým A ve spolupráci s týmem C zabodovaly a svými body se přiblížily k týmu B. Ten totiž ve třetím kole získal jen jeden jediný bod.  Opravdové drama nastalo, až v kole čtvrtém. Tým A nevyužil možnosti “hoď otázku na soupeře” a tak skončil na 5-ti bodech. Tým B si nevěděl rady s jednou otázkou zkusil jí hodit na tým C, který neuhodl a klesl na předcházející záchytný bod, což byly 3 body. Pak ale přišly tři otázky pro tým C a ten hodil jednu otázku na tým B, čímž jej poslal zpět k sedmi bodové hranici, a proto měl možnost dostat se na druhé místo. Strategie nevyšla, a tak zůstalo konečné pořadí následující Tým B skončil na prvním místě, Tým A na druhém a tým C na pěkném třetím místě.  Všechny týmy byly nakonec odměněny pralinkami a s touto sladkou tečkou jsme se vydali do svých pokojů, nebo k hracím stolům na chodbu, či sledovat hokejový zápas.

Čtvrtek 16.05. - Po snídani jsme se vydali na výlet do nedaleké Třeboně. Přijel si pro nás mikrobus, kam jsme se vešli tak, že jsme obsadili všechna sedadla a již po půl hodince jsme se objevili na okraji centra. Odtud naše kroky zamířily rovnou do obchůdku se suvenýry, kde jsme nakoupili dárečky pro naše blízké. A pak už nás čekala prohlídka v lékařském domě. Protože jsme nákupy ukončili o trochu dříve, měli jsme ještě čas se vyfotit s paní Perchtou nebo-li s bílou paní, která skutečně, když ještě byla před mnoha a mnoha stoletími naživu, pobývala v Třeboni, v Mikulově a ve Vídni. Bílá paní nás laskavě přivítala a na prohlídku se s námi vydala, procházeli jsme místnostmi, kde poklady na nás čekaly, nejeden muž si aristokratický kolárek nasadil, pak do truhly s pokladem jsme si sáhli a blyštivý kousíček z pokladu Petra Voka vytáhli, shlédli jeden krátký film u středověkého stolu s Bílou paní zasedli a případně středověkou knihu v ruce si na chvilenku potěžkali. No věru, tahat byste se s ní do školy nechtěly, váží totiž 8 kg. Na konci nás Bílá paní zavedla do potemnělé místnosti a zmizela. Naším úkolem bylo najít si cestu ven. Protože tak ale činíme celý život, že cestu neustále hledáme, mohu napsat toto vyprávění z bezpečí svého domova. Jen se do dnes vedou vášnivé diskuse, jak ta Bílá paní vlastně zmizela.

Po prohlídce jsme se vydali do místních cukráren a barů, navštívili prodejnu místního pivovaru Regent (založený již v roce 1379), prošli se zámeckou zahradou, kde podivuhodné rostliny k nám natahovaly své různobarevné kvítečky, a nakonec jsme vyrazili zpět do Pluhova Žďáru.

Zde se každý načančal, vždyť čekalo nás rozdávání diplomů a medailí a pak hudební večer. Po páté hodině jsme se sešli v klubovně a zde zmíněné medaile rozdali, poděkovali svým průvodcům a všem, kdo přispěli k tomu, že i letošní rekondici lze označit za úspěšnou a již spěchali na večeři, na kterou nám místní pracovnice připravily kuřecí stehno s rýží. To už se k nám přidali Miluška, Magda a Aleš, kteří nás skvěle bavili, až do dlouhé noci. Někteří se pak vydali sledovat zbytek zápasu hokeje, jiní si dali poslední sklenku vína a ostatní se již ukládali ke spánku.

Pátek 17.05. – po snídani ještě společná fotečka a trádá zpět ke svým domovům. Vždyť všude dobře, ale doma nejlíp!

Trénink paměti

Bylo nás pět a chtěli jsme si zapamatovat tento svět. Abychom se na to dobře připravili, trénink paměti jsme zahájili. Nejdříve jedno známé přísloví řečeno vědecky:

„Více než jednou, ale méně než třikráte, určí velikost fyzikální či chemické veličiny, a méně než dvakráte, Ale více než nulakrát, použiji způsobu obrábění, jímž se části materiálu od sebe oddělují.“

Břéťa správně určil, o jaké přísloví se jedná. A vy, kteří netušíte, se opět na pracovníky odbočky obrátit můžete. Pak jsme si lehký audio-kvíz dali, při němž jsme kapely i písničky poznávali. Poté přišlo na řadu další hlavní město. Jednalo se o Uruguay a jeho metropoli Monte Video. Abychom zachovávali principy paměťového učení – tj. vizualizace, asociace a fantazie, vymysleli jsme společnými silami tento příběh:

„Zavírám oči a představuji si jak jakýsi Guru (narážka na Uruguay), kdesi v latinskoamerických pralesích má v ruce šroubovák a montuje si na strom nové video (Monte Video)“.

Od teď už si toto hlavní město zapamatuje každý – Uruguay – Monte Video. Následně jsme se vrhnuli na kvízeček, při němž jsme zavzpomínali na rekondici. A na závěr jsme se naučili další novou techniku zapamatování si 10 věcí. Každému bylo rozdáno 10 karet quarda. Dotyčný si je sám seřadil, tak aby dva stejné znaky nešly za sebou a poté si je měli zapamatovat. Aby jim to šlo lépe, použili k tomu vlastní vzpomínku na uspořádání svého bytu. V praxi to může vypadat asi takto:

„1. čtverec – vcházím do hranatých dveří; 2. hvězdička – rozsvěcuji světlo vedle dveří a to září, jako hvězdička; 3. trojúhelník – zavěšuji na kliku dveří a zavírám dveře; 4. kolečko – procházím kolem dřezu a do něj vkládám kulatý špunt….atd.“

S touto novou technikou se všichni popasovali velmi dobře, a proto měli jen jednu chybičku či dvě ve vybrané řadě. A co Vy? Dokázali byste to taky?

Prezentace SONS na dnu pro seniory

Město Tábor pořádá jednou za rok slavnostní setkání pro seniory, kterým je 80 let a více. Tato akce bývá tradičně využívána i pro prezentaci neziskových organizací, které různými způsoby přispívají ke zvýšení kvality života občanů potýkající se se zdravotními obtížemi. A protože naše odbočka mezi takové organizace rozhodně patří, byl jsem vyslán, abych nás reprezentoval. U jednoho stolu jsme se tak sešli se zástupci organizací „Strážný anděl“, „Organizace pro neslyšící“ anebo „Organizace pro zapůjčení kompenzačních pomůcek“. Není divu, že si nás tam všechny takto sezvali, vždyť po osmdesátce mají někteří senioři problémy se zrakem, sluchem či pohybem. A u některých dokonce neexistuje jistota, že bezpečně zvládnou pobyt ve své vlastní domácnosti. Aby byli takoví senioři v bezpečí, i u sebe doma, mohou využít krabičku nebo chytré hodinky od Strážného anděla. Prostřednictvím těchto malých přístrojů totiž můžete okamžitě přivolat pomoc. Sám jsem ji vyzkoušel celkem dvakrát a ověřil si, že se po spojení ozve vždy nějaká osoba, která se ihned začne pídit po důvodu, proč jsem zmáčkl tlačítko S.O.S.

Musím také podotknout, že na tuto akci přišlo cca 440 seniorů, avšak díky jejich skvělé psychické a fyzické kondici, nejevili příliš zájem o naše služby. To ale nevadí, důležité je, že kdyby jim život přeci jenom přichystal nějaké nemilé zdravotní potíže budou vědět, že my jsme tu pro ně a nenecháme je na holičkách!

Soutěž v psaní a čtení bodového písma

Jednou za dva roky se koná soutěž ve čtení a psaní bodového písma vč. psaní na klávesnici QWERTY. Stejně, jako minule, padla letos volba pořadatele krajského kola na naši odbočku Tábor. Celkem se sešlo 5 soutěžících – 4 domácí a 1 host, až z daleké Horní Plané, 2 fanoušci a na regulérnost soutěže dohlížel Jiří Reichl, Antonín Vraný a naše vedoucí odbočky Hanka. A jak vlastně taková soutěž probíhá? No jednoduše. Ráno jsme se všichni sešli v naší klubovně, uvařili si kávu a k ní se zakousli do buchty od fanynky Růženky. Pak jsme se telefonicky spojili s Emilkou, aby nám před zahájením soutěže předala cenné rady, a pak nám už nic nechybělo, abychom se pustili do společného zápolení. Zde jen podotýkám, že se Emilka nemohla zúčastnit soutěže ze zdravotních důvodů, což vedlo k velkému oslabení našeho manšaftu.

Poté co jsme se občerstvili a seznámili s Jiřinkou (vedoucí odbočky v Českém Krumlově), se naši porotci a rozhodčí odebrali do zadní kanceláře, kde máme pomůcky, a po jednom si každého z nás zvali k sobě. Nejdříve šly závodnice píšící prostřednictvím tzv. pražské tabulky. Během dvou minut měly za úkol napsat, co nejdelší text. Pan A. Vraný sledoval časomíru za pomocí BlindShell, Hanka diktovala a pan J. Reichl pak zkontroloval správnost zápisu. Stejným způsobem se postupovali i při psaní na Pichtově psacím stroji. Jako třetí disciplína následovalo čtení textu v bodovém písmu na čas. Opět jsme měli dvě minuty a pan J. Reichel opět kontroloval správnost čteného textu, přičemž za každé správně přečtené slovo jsme obdrželi jeden bod a za každé špatně přečtené jsme bod ztratili. Jako poslední disciplína nás čekalo psaní na klávesnici QWERTY. Zde už se nepočítala slova, ale znaky, stejně, jako u Pichtova stroje. A časový limit byl opět nastaven na 120 sekund nebo-li dvě minuty.

A jak to všechno dopadlo? Jste zvědaví, co? Než Vám to ale prozradím musím zmínit několik zajímavostí. Jedna z nich je, že soutěžící se dělí vždy do dvou kategorií – A a B. V kategorii A soutěží nevidomí od narození a v kategorii (letos pouze Laďka) B soutěží později osleplí (zbytek soutěžících). Jako další takovou zajímavost bych rád upozornil, že pan Jiří Reichl byl nejen 33 let šéfredaktorem ZORy, ale také nás reprezentoval v 70-tých letech ve Švédsku na paralympiádě v běhu. A snad ještě poslední zajímavost, abych nezdržoval a všelijak čtenáře nenapínal, Antonín Vraný je jeden ze současných redaktorů a reportérů ZORy, jehož články se často zabývají lékařskou tématikou, anebo také dělá rozhovory s lidmi kolem nás a to vč. některých členů naší odbočky.

Ceny nám do soutěže věnovalo Město Tábor. Soutěžící obdrželi na památku krásné hmatové hrníčky s obrázkem města Tábora, též něco dobrého na ochutnání Táborské oplatky a na cestu i Medové víno na zahřátí tzv. Žižkův výběr. Tímto bychom chtěli i městu za poskytnuté ceny poděkovat. 

Tak a co bych Vám to ještě napsal? Aha asi chcete výsledky, že? Ale víte, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se? No asi víte, tak jo tady jsou:

Kategorie A

Psaní na Pichtově psacím stroji

1. Svobodová – 125 úhozů

 Psaní na tabulce

1. Svobodová - 36 znaků

Čtení v bodovém písmu

1. svobodová - 43 slov

Kategorie B

Psaní na psacím stroji

1. Sálus – 565 úhozů
2. Divišová – 246
3. Töröková – 236

Psaní na Pichtově psacím stroji

1. Divišová - 186 znaků
2. Najman – 90 znaků

Čtení bodového písma

1. Divišová – 42 slov
2. Sálus – 19 slov
3. Töroková a I. Najman – 13 slov

A protože klání probíhalo v přátelském duchu, vydali jsme se všichni vč. našich milých rozhodčích na obídek do Kozlovny na nám. Fr. Křižíka.

Informace ze Sociálně právní poradny 5/2024

Limity doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v případě invalidity druhé a třetího stupně

Jestliže pojištěnec v kalendářním roce zaplatí za doplatky za předepsané a ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky vyšší částku, než je stanovená zákonem o veřejném zdravotním pojištění, může žádat zdravotní pojišťovnu o vrácení částky, která převyšuje zákonem daný limit.

Až do konce roku 2019 se limity u doplatků na léčiva posuzovaly pouze na základě dosaženého věku, žádné jiné hledisko se nezkoumalo.

S účinností od 1. 1. 2020 je limit u pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a u pojištěnců, kteří byli uznáni invalidními ve druhém nebo třetím stupni invalidity, avšak invalidní důchod jim nebyl přiznán pro nesplnění podmínky doby pojištění, 500 Kč. Limit je stejný jako u pojištěnců, kteří dosáhli věku 70 let. U pojištěnců do 18 let včetně a pojištěnců, kteří v daném roce dosáhnou věku 65 let, činí limit 1000 Kč. U všech ostatních pojištěnců je limit ve výši 5000 Kč. 

Do limitu se započítávají pouze započitatelné doplatky zaplacené pojištěncem za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Nezapočítávají se částky za zdravotnické prostředky.

Nezapočítávají se doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě; to neplatí, pokud byly předepsané na recept pojištěncům starším 65 let (včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku). Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví MZ vyhláškou.

Regulační poplatky ve výši 90 Kč za využití pohotovosti se do limitu nezapočítávají.

Nárok se dokládá rozhodnutím o invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně či posudkem o posouzení zdravotního stavu v případě invalidity druhého a třetího stupně bez nároku na jeho výplatu. 

Pokud pojištěnec své zdravotní pojišťovně nedoloží, že je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo že byl uznán invalidním ve druhém nebo třetím stupni, vztahuje se na něj automaticky limit dle věku. Například VZP má k prokázání nároku speciální formulář ,,Oznámení o přiznaném stupni invalidity‘‘. Snížený limit lze přiznat až ode dne, kdy klient rozhodné skutečnosti zdravotní pojišťovně doloží, tj. ode dne doručení formuláře. 

Částky započitatelných doplatků, které přesáhnou daný limit, vyplácejí zdravotní pojišťovny pojištěncům automaticky (pojištěnec o to nemusí žádat).

Částka překračující limit bude vyplacena vždy do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. Pokud částka nepřesáhla 200 Kč, bude částka přesunuta do dalšího období a zdravotní pojišťovna ji uhradí do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního čtvrtletí, v němž součet limitů překročí právě 200 Kč.

Poskytovatelé lékárenské péče sdělují zdravotním pojišťovnám informace o doplatcích, které se započítávají do limitu, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se doplatek váže, výše zaplaceného doplatku a dne vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Pojištěnec tedy nemusí částky sám sledovat. Na vyžádání však v lékárně dostane doklad o zaplacení započitatelného doplatku (s uvedením názvu přípravku nebo potraviny, k němuž se doplatek váže, výše doplatku, čísla pojištěnce, razítkem poskytovatele a podpisem osoby, která doplatek přijala).

 Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová a Nicole Fryčová

Všechny zastávky autobusů a trolejbusů v rámci PID budou na znamení

Od 29. 6. 2024 bude nově pro všechny autobusové zastávky (včetně trolejbusových) v rámci PID platit jednotné pravidlo. Když budete chtít vystoupit na zastávce, stisknete tlačítko. Přitom nejde o žádnou novinku. Už dnes je potřeba pro výstup na zhruba 1400 zastávkách v Praze dát znamení řidiči nejčastěji červeného tlačítka s nápisem STOP nebo s vyobrazením dveří. Variant tlačítek je trochu více, ale všechna mají stejnou funkci. Upozornit řidiče, že na další zastávce musí zastavit.

Co se mění pro cestující?

• Nástup: V podstatě je to stejné jako dnes u zastávek na znamení. Stačí, když budete viditelně stát na zastávce, autobus vám musí zastavit. To platí i v případě, když na zastávce už stojí jiný autobus, za ním by totiž mohl být cestující čekající na jiný spoj.
• Výstup: Před výstupem budete muset zmáčknout tlačítko STOP nebo tlačítko pro otevření dveří. Tlačítka pro výstup cestujících s kočárkem nebo na invalidním vozíku má stejnou funkci, ale měli by ho používat pouze zmínění.

Proč budou všechny zastávky na znamení?

Chceme vše zjednodušit a sjednotit tak, aby cestující nemuseli řešit, kde tlačítko mačkat a kde ne. Pro zjednodušení bude třeba tlačítko zmáčknout vždy. Inspirujeme se v zahraničí. Třeba v Londýně, Vídni, Berlíně či Paříži. Nemusíme však chodit moc daleko, v Ústeckém a Libereckém kraji nebo v Jihlavě to již funguje pěknou řádku let naprosto spolehlivě a nedávno to zavedli třeba také v Bratislavě. Celkově tak změnou snížíme počty hlášení v autobusech, můžeme snižovat zpoždění z hustého provozu, ušetří se pohonné hmoty, a také se sníží hluk a emise z neustálých rozjezdů. Současně se sníží četnost oprav vozidel a pro řidiče bude práce pohodovější. Zejména večer a o víkendech můžeme v některých případech dokonce snížit intervaly mezi spoji při stejném počtu řidičů a vozidel.

Možná už vás napadly nějaké otázky, a proto jsme pro vás připravili odpovědi na ty nejčastější z nich.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

1. Nebudou se dodržovat jízdní řády. Co když projede autobus více zastávek a pak přijede třeba o pět minut dříve a všem ujede?

Povinností řidičů je a bude hlídat si jízdní řád tak, aby neodjížděli ze zastávek dříve, než mají zadáno. Vše bude fungovat stejně jako dnes u zastávky „na znamení“. Řidiči není zakázáno zastavit v zastávce, i když se nikdo nechystá nastoupit nebo vystoupit, ale mohou tam počkat na odjezd dle jízdního řádu. V situacích, kdy na trase dojde k neočekávaným událostem, jako jsou kolony, a autobus se opozdí, může toto opatření pomoci autobusu dohnat ztracený čas a zlepšit dodržování jízdního řádu.

2. Ve tmě/dešti/mlze mě řidič neuvidí a zastávku projede.

Většina zastávek v Praze se nachází na osvětlených veřejných komunikacích, a i v noci či za jinak zhoršené viditelnosti je tak do prostoru zastávky vidět. Řidiče školíme, že pokud si nejsou bezpečně jisti, že se v zastávce nikdo nenachází, musí přizpůsobit rychlost jízdy a opakovaně zkontrolovat přítomnost potenciálních cestujících v zastávce. Pokud cestující pochybuje, že ho řidič včas uvidí, může využít např. malé baterky, reflexních prvků či světla mobilního telefonu a řidiče tak upozornit.

U cca 70 % méně významných zastávek, kde osvětlení může chybět, však režim „na znamení“ několik let funguje a podněty uvedeného typu jsou zcela výjimečné. Na znamení budou i frekventované zastávky v centru města, kde je dostatečné osvětlení většinou samozřejmostí, tam by se projetí zastávky, kde chce někdo nastoupit nebo vystoupit, mělo blížit nule.

3. V neprůhledných přístřešcích mě řidič neuvidí a projede; nemůžu tak sedět v klidu na lavičce a musím vyhlížet autobus.

Naprostá většina přístřešků na autobusových zastávkách má průhlednou bočnici směrem k přijíždějícím autobusům a případnou reklamu v bočnici ve směru další jízdy autobusu. Takže cestující v přístřešku vidí na přijíždějící autobusy, a naopak řidič autobusu vidí do přístřešku, zda se v něm nacházejí cestující.

Neprůhledné jsou pouze nejstarší pražské přístřešky, které jsou již na hraně své životnosti a budou postupně nahrazovány novými s průhlednými bočnicemi. Řidiči budou vyzváni k tomu, aby v případě, že nedokážou bezpečně určit, jestli se v zastávce někdo nachází nebo ne, snížili kolem zastávky rychlost jízdy a věnovali jí speciální pozornost.

4. Když je autobus přeplněný, nedostanu se k tlačítku.

Pokud se stane, že je autobus plný (z důvodu dopravní špičky, nějaké mimořádnosti či většího zpoždění), je pravděpodobné, že na jednotlivých zastávkách bude obecně vystupovat více cestujících a někdo tlačítko zmáčkne. Pokud by se přesto stalo, že by s vámi na zastávce nikdo nevystupoval, je možné požádat někoho, kdo se nachází tlačítku blíže, aby jej pro vás zmáčknul. Na informačních LCD displejích ve vozidle se vždy zobrazuje trasa linky na více zastávek dopředu, abyste v takovýchto případech měli více času se na výstup připravit.

Uvědomujeme si, že menší počet tlačítek v některých autobusech není úplně komfortní, a proto se těmto situacím snažíme maximálně předcházet. Veškerá nově dodávaná vozidla PID musí splňovat předepsané standardy kvality, včetně umístění tlačítek v dosahu u každé řady sedadel a plošin pro kočárky a invalidní vozíky. Tlačítka pro výstup s kočárkem nebo osoby na invalidním vozíku by měli používat zejména zmínění cestující. Naším cílem je minimalizovat případy, kdy cestující nebude mít v dosahu žádné tlačítko. Vozidel, která toto splňují, už je dnes většina a jejich počet bude nadále narůstat. Místa pro invalidy v bezbariérových spojích jsou tlačítky vybavena již zcela samozřejmě. Jízdní řády autobusových linek jsou současně plánovány tak, aby při běžném provozu bez mimořádností k tak zásadnímu přetěžování autobusů vůbec nedocházelo.

5. Jakých dopravních prostředků se bude změna týkat? Týkalo by se to i tramvají?

Tramvají se tato změna netýká. Sjednocení charakteru zastávek bude pouze u autobusů a trolejbusů. U tramvají zůstává nadále stávající stav, kdy je naprostá většina zastávek stálých a jen pár méně vytížených je „na znamení“.

6. Když nevím přesně, kam jedu, tak nemám šanci včas vystoupit, nemůžu si odpočítávat zastávky.

Pokud cestujete někam, kde to přesně neznáte, není nutné počítat jen zastávky, kde autobus zastavuje. Ve vozidlech jsou informační panely, které ukazují příští zastávky, většinou dokonce vícero z nich. Obdobně se dá použít akustické hlášení zastávek, které je v naprosté většině autobusů řízeno automaticky podle GPS pozice a je tedy velmi spolehlivé. Také si lze dopředu před cestou zjistit název zastávky v jízdním řádu dané linky, případně v mobilní aplikaci, vyhledávači spojení či v jiných zdrojích. Pak už jen stačí porovnávat tento název se jmény zastávek, které jsou zobrazované na informačních panelech ve vozech a které se taky oznamují nahlas.

7. Autobusy už dnes na zastávkách na znamení projíždějí (pro nástup i výstup), bude to ještě horší!

Když autobus zastávku „na znamení“ projede, přestože v ní chce někdo nastupovat nebo vystupovat, jedná se o chybu řidiče. Na základě informací o konkrétním případu je daný řidič na takovou situaci upozorněn, v případě opakování je případně postižen finanční sankcí.V Praze je momentálně přibližně 70 % zastávek na znamení, ve Středočeském kraji 40 %. Někteří cestující a bohužel i řidiči je stále považují za méně důležité, což vede k jejich přehlížení. Pokud ale budou všechny zastávky “na znamení“ a ve všech bude platit stejný režim, měly by se tyto případy eliminovat. Součástí informační kampaně „Vystupuješ? Stiskni tlačítko“ bude kromě komunikace s cestujícími i intenzivní školení řidičů, kde budou na možnosti postihů za nezastavování znovu speciálně upozorňováni.

8. Co když tlačítko nebude fungovat? A když autobus není vybaven světelnou signalizací STOP nebo přes několikáté zmáčknutí nesvítí?

Po stisknutí tlačítka se rozsvítí nade dveřmi signalizace STOP, jako znamení, že řidič ví, že chcete vystoupit. Když se po zmáčknutí tlačítka STOP nerozsvítí signalizace, tak to znamená, že tlačítko nebylo pořádně zmáčknuté nebo je rozbité. V takovém případě doporučujeme využít jiné tlačítko STOP, které by v naprosté většině autobusů mělo být v nejbližším okolí dostupné. O nefunkčnosti tlačítka STOP prosíme informujte řidiče, který zajistí jeho dočasné přelepení, aby nemátlo ostatní cestující, a neprodlenou opravu.

Nemělo by se stát, že by autobus, kde nefunguje větší počet tlačítek STOP, vůbec vyjel na linku. Pokud by se taková porucha stala během jízdy autobusu na lince, tak v takovém případě bude mít řidič povinnost zastavovat ve všech zastávkách.

8. Je potřeba řidičům vysvětlit, že musí v zastávce zastavit, pokud v ní již stojí jiný autobus, byť jede ve stejné trase až do konečné.

Řidiči jsou školení na to, aby v takovém případě zastavovali. Jejich povinností a základním pravidlem je zastavovat, jak to již funguje na současných zastávkách na znamení. Pokud se tak někdy nestane, je to pochybení, které by se ale stávat nemělo. Součástí změn bude kromě komunikace k cestujícím i komunikace s řidiči.

9. Je potřeba, aby to akustické hlášení sedělo se skutečným stavem. Často se stává, že hlášení zcela nesedí.

S příchodem nových vozidel a nového odbavovacího systému akustické oznámení zastávek funguje automaticky díky GPS, takže hlášení by mělo být maximálně spolehlivé. Pouze u nejstarších vozidel má hlášení zastávek na starosti řidič.

10. Jak se změna dotkne nevidomých a slabozrakých? Pro ně je to určitě stres navíc.

Nevidomí mají v Praze vysílače VPN, které nejsou ve světě obvyklé. Na zastávce se pro ně nic nemění, řidič tam zastavit musí, když tam nevidomý stojí. Nevidomí mají možnost pomocí hlasového sdělení zjistit, jaká linka to je a kam směřuje, zároveň mohou dát vědět, že nastupují nebo vystupují. Takže všichni nevidomí vlastně všude „na znamení“ jezdí už dlouho.

11. Chtěl bych se pouze zeptat, jak bude vše řešeno? Opravdu tedy zmizí hlášení z autobusů? Značení z jízdních řádů a zastávek?

Konkrétní řešení se ještě připravuje, ale zatím je jasné, že značky v jízdních řádech, u zastávek a hlášení z autobusů nebudou hned tak mizet. Naopak, budou klíčovou součástí kampaně, která půjde ruku v ruce se zjednodušením systému. Předpokládáme ale, že po určité přechodové době, kdy si lidé zvyknou na novinky, už nebude oznamování v autobusech potřeba. A nakonec je zrušíme úplně, protože už bude tento systém naprosto normální.

12. A zastávky, kde je například garantovaný přestup, budou i tak v režimu na znamení?

Ano, všechny zastávky budou mít jednotný systém „na znamení“. Ale tento fakt samozřejmě nezakazuje řidiči v zastávce zastavit a na přestup vyčkat.

13. Budou na znamení i konečné zastávky? Co když mě pak řidič odveze do garáže?

Ano, všechny zastávky budou “na znamení“. Řidiči samozřejmě vždy na konečné vůz kontrolují, takže pokud si někdo nestiskne před výstupem tlačítko, i kdyby si ho řidič nevšimnul, pravděpodobně dojede nejdále na plochu pro odstavování autobusů, kde si bude moci vystoupit. Před vjezdem do konečné zastávky v téměř prázdném autobuse řidič velmi dobře vidí, zda je vůz skutečně prázdný, takže by taková situace neměla nastat. Stejně tak řidiči vůz kontrolují i předtím, než ho zaparkují v garáži.

14. Kdy mám dávat znamení, že chci vystoupit?

Ideální čas pro stisknutí tlačítka je po odjezdu ze zastávky, když zazní akustické hlášení s názvem zastávky, kde chcete vystoupit. Pokud však zapomenete, nebo už víte, jak daleko je to k další zastávce, můžete ho stisknout i později. Nemačkejte ho však až před zastávkou. Řidič již nemusí stihnout bezpečně zastavit a nemá povinnost se na předchozí zastávku vracet nebo zastavovat mimo zastávku, kde je to i často nebezpečné. V takovém případě vystoupíte až na další zastávce a musíte se vrátit jiným autobusem zpět.

Zdroj:

https://www.sons.cz/Prazska-integrovana-doprava-a-zastavky-bus-jen-na-znameni-P4018060.html

TERMÍNY PLÁNOVANÝCH AKCÍ

ČERVEN - ČERVENEC

Datum			Akce	Čas
po.	3.	června	Oblastní rada	13:30	hod.
st.	5.	června	Putovaly písničky	13:30	hod.
pá.	7.	června	Konverzace v AJ	9:00	hod.
po.	10.	června	Zdravotní procházka	9:00	hod.
st.	19.	června	Tyfloservis	9:00	hod.
út.	25.	června	Zdravotní procházka	Čas upřesněn	hod.
st.	26.	června	Zdravotní procházka	Čas upřesněn	hod.
pá.	28.	června	Konverzace AJ závěrečná	9:00	hod.
po.	8.	července	Nácvik používání brailských řádků	10:00	hod.

 

Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí a dodržování časového harmonogramu jednotlivých pořádaných událostí!