Informátor 7/2024

INFORMÁTOR

č. 7/2024

 

Slovo úvodem,

můžeš mít a dělat cokoliv pro co se rozhodneš. Můžeš být kýmkoliv se rozhodneš být. A pokud se Ti něco nedaří dosáhnout, důvěřuj, že je to proto, že život má pro Tebe přichystáno ještě něco lepšího.

 

                                                                                           Hanka a Jirka                                                                                                          

Organizační věci na odbočce

 

VÁŽENÍ ČLENOVÉ od 15.7. – 19.7. 2024 bude sociální poradna na odbočce uzavřená z důvodu čerpání dovolené, zástup bude po tuto dobu zajišťovat právní poradna v Praze. Telefon je: 221 462 434.  V kanceláři bude fungovat pouze aktivizační služba. Děkujeme za pochopení. Prosíme jen o to, abyste si zavolali předem, než půjdete do kanceláře, telefon na J. Sálus 775 857 996.

V době letních prázdnin bude mít rada Oblastní odbočky dovolenou od 15.7. – 16.8. 2024.

Vážení členové srdečně Vás zveme na TyfloArt, níže si můžete přečíst podrobnější informace.

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek pořádá v letošním roce ve dnech 21. - 24. 11. 2024 již 31. ročník festivalu zájmové umělecké tvorby amatérských zrakově postižených umělců Tyfloart 2024, který se bude konat v Sezimově Ústí v hotelu MAS a nedalekém kině Spektrum.

Srdečně tímto zveme nevidomé a slabozraké hudebníky, divadelníky, výtvarníky, rukodělce, recitátory a další zrakově postižené umělce k účasti na této přehlídce.

Přijeďte představit své umění široké veřejnosti a připojte se ke společnému dílu, na kterém se s Vámi budou podílet osobnosti jako např.:

Václav Fanta – nevidomý fotograf oceňovaný v ČR i zahraničí

Radek Žalud -   zpěvák s hlasem podobajícím se Danielu Hůlkovi, vítěz soutěže Nevídaná píseň 2023

Elvis Machulda Presley – jeho poslední videoklip prý kladně ohodnotila i skutečná dcera Elvise Presleyho

Ráchel Skleničková – zpěvačka a pianistka, známá také díky skladbě „Čistý svět“ natočené s M. Žbirkou

Ivana Töröková – sólová zpěvačka populární i klasické hudby s barvou hlasu Monserat Caballe a se 158 nahrávkami v Českém rozhlase

Vokál klub - pěvecký smíšený sbor nevidomých a slabozrakých, letos oslaví 20 let od svého založení

a další skvělí umělci…

Poznejte historicky a kulturně zajímavá města Sezimovo Ústí a Tábor. Své stopy zde mimo jiné zanechali vojevůdce Jan Žižka, prezident Edvard Beneš a geniální podnikatel Jan Antonín Baťa.

A vy ostatní kulturně založení, si přijeďte pro nezapomenutelné umělecké zážitky, které Vám festival nabídne. Podpořte svou účastí tento jedinečný festival, kde mají možnost vyniknout zejména umělci bez profesionálního zázemí.

Informace a reportáže z uplynulých ročníků festivalu naleznete na: https://www.sons.cz/tyfloart

Ubytování:

Hotel MAS – Nám. Tomáše Bati 417, Sezimovo Ústí 391 02

Pokoje: 2 – 3 lůžkové pokoje s koupelnou, WC a Sat – TV

Hostům je k dispozici malý krytý bazén a na objednání bowling

Předběžný harmonogram festivalu:

Čtvrtek 21. 11. 2024 v odpoledních hodinách.

• Příjezd účastníků, ubytování a večeře
• Zahájení festivalu a společenský program
• Zábavný pořad „Putovaly písničky“ v podání I. Törökové a M. Kroužkové

Pátek 22. 11. 2024

• Snídaně
• Posezení u kávy se zajímavými autory knih a jedno malé překvapení
• Pro sportovně založené – ukázka a vyzkoušení zvukové střelby
• Oběd
• Vernisáž V. Fanty – hudební doprovod Vokál Klub, umělecké soubory místní ZUŠ a A. Doskočil
• Večeře
• Vystoupení zpěváků J. Pelána, R. Žaluda a nesmrtelného Elvise Presleyho
• Paralelně pro fajnšmekry – Jazzový večírek v podání T. Pavlána

Sobota 23. 11. 2024

• Snídaně
• 3 dopolední výlety (vybrat si lze jeden z nich)
• Poutní místo klášter Klokoty – komentovaná prohlídka + varhanní koncert
• Husitské muzeum Tábor – komentovaná prohlídka – expozice nově uzpůsobená pro zrakově handicapované a věnovaná 600-stému výročí úmrtí J. Žižky
• Zámek Brandlín – komentovaná prohlídka vč. možnosti osahat si rekvizity ze známých českých filmů + malá ochutnávka produktů místního malého pivovaru Kuna
• Oběd
• Odpoledne zasvěcené hudebnímu, literárnímu a výtvarnému umění (uslyšíte hudbu, zpěv, recitaci a čtení; osaháte si, vyzkoušíte si a případně zakoupíte výrobky rukodělné výtvarné tvorby)
• Večeře
• Losování výherců tomboly
• Hudba k tanci i poslechu
• Oficiální ukončení festivalu

Neděle 24. 11. 2024

• Snídaně
• Odjezd účastníků festivalu domů anebo na další festival J

Po celou dobu festivalu

• Jedním z moderátorů festivalu bude pan Pavel Vít (působí v pořadu Víkend na TV Nova)
• V prostorách konání festivalu se budou pohybovat vidící osoby, které poskytnou asistenci při orientaci v prostoru
• Během festivalu budete moci navštívit výstavu uměleckých děl od nevidomých výtvarníků

Podrobné informace a program obdrží přihlášení účastníci festivalu na počátku listopadu 2024.

Rádi bychom Vás také požádali, abyste informace o našem festivalu předali případným zájemcům a všem, kterým by mohly být užitečné.

Na festival se můžete přihlásit do 30. 9. 2024 následujícími způsoby:

• Vyplněním online přihlášky
• Vyplněním přihlášky ve formátu Word DOCX a zasláním na e-mail cernohlavkova@sons.cz nebo poštou na SONS ČR, z. s., Tyfloart 2024, Krakovská 1695/21, 110 00 Praha 1.

Po obdržení přihlášky vám zašleme informace k platbě účastnického poplatku, který je možné uhradit převodem na účet nebo v hotovosti v sídle SONS. Účastník je závazně přihlášen vyplněním přihlášky a zaplacením účastnického poplatku.

Účastnický poplatek činí

• Platba do 31. července 2024 – Kč 1.990,-/osoba/3 noci/plná penze/program
• Platba po 31. červenci 2024 – Kč 2.190,-/osoba/3 noci/plná penze/program

Cena zahrnuje: 3 x ubytování v hotelu MAS, plnou penzi (začíná se 21. 11. 2024 večeří a končí 24. 11. 2024 snídaní), vstupy na veškerý kulturní a sportovní program, výlety (22. 11. 2024 v dopoledních hodinách.

Slevy:

• Ubytování pouze na 1 nebo 2 noci – celková sleva na osobu Kč 400,-
• Dítě do 10 let – celková sleva na dítě Kč 500,-

Storno podmínky:

• do 31.08. 2024 – 10 %
• do 30.09. 2024 – 50 %
• po 1.10. 2024 – 100 %

Kontakt na organizátory

Budete-li mít jakékoliv dotazy či připomínky k akci, ozvěte se na následující kontakty:

• Hana Pospíchalová, tel: 775 085 124, e-mail: pospichalova@sons.cz
• Jiří Sálus, tel: 775 857 996
• Poštou na adrese SONS ČR, odbočka Tábor, Kpt. Jaroše 3106, Tábor 390 02

Předem Vám děkujeme za spolupráci a těšíme se na setkání s Vámi.

Prosba o podporu

Vážení přátelé, chtěla bych Vás za naši Odbočku SONS Tábor poprosit o podporu. Naše organizace byla vybrána do finále projektu společnosti TESCO „Vy rozhodujete, my pomáháme“ a od 15. července do 11. srpna bude probíhat hlasování o jednotlivých projektech na prodejnách TESCO.  Náš projekt soutěží na prodejnách Tábor, Bechyně a Soběslav a nese název - TYFLOART - FESTIVAL ZRAKOVĚ HANDICAPOVANÝCH UMĚLCŮ.  Vy při každém nákupu obdržíte na pokladně žeton, který pak můžete vhodit do jednoho ze 3 průhledných tubusů. Projekt s nejvíce získanými žetony získá finanční dar od společnosti Tesco. Velice Vám děkujeme za Vaši případnou podporu.

Co nás čeká v červenci?

Braillské řádky s Jiřím Holzingerem

Prázdniny budou v plném  proudu, to nás ale nijak neodradí, abychom se nesešli nad tzv. braillskými řádky. Jiří totiž neumí pouze zvukovou střelbu, jak nám bylo předvedeno během rekondice v Pluhově Žďáru, ale patří též k fandům moderních technologií. Požádali jsme jej tedy, aby za námi přijel a k braillským řádkům nám podal vysvětlení a stručný návod – zde si ani já netroufnu používat braillské řádky bez návodu k obsluze.

Učíme se s Tyfloservisem

Palačinky jsme si přichystaly, různé saláty připravily a nyní půjdeme v sebezdokonalování dále. A ať už to bude cokoliv, věřte, že nudit se nebudete!

Kdo si hraje nezlobí

Hra to není jen zábava, ale také poučení, dobrá nálada a poznání. Navíc i novinky budeme mít a s nimi se můžeme pobavit, tak přijďte a něco si s námi zahrajte!

Akce pro léto 2024, které by Vás mohly zajímat!

I v létě tu budeme pro Vás, avšak v omezeném provozu. Přeci jenom doba dovolených a odpočinku je spjatá právě s letním obdobím. Přesto již teď tušíme, že se při pěkném počasí společně projdeme, možná anglicky pohovoříme, nějakou tu zábavnou hru zahrajeme a určitě se i společně sejdeme a pobavíme.

 

Ohlédnutí za uplynulým měsícem

Putovaly písničky (M. Kroužková)

Středeční odpoledne 5. června 2024 se klubovna v SONS zaplnila zpěváky a zpěvačkami. Již po několikáté nám zpěvačky Ivanka a Miluška přivezly akci „Putovaly písničky“. Vřelý zpěv jejich a také všech ostatních se rozléhal z otevřených oken do dešťové přeháňky a ukazoval, že tady špatné počasí nikoho nezlomí.

Na začátek se ochutnalo výtečné Borůvkové víno a mňamkové zákusky s ovocem, které napekla děvčata.

Poté zazněly písničky, jedna zpívaná kánonem. (To je práce s tématem opakování s určitým zpožděním.)

Nakonec jsme díky moderní telefonní technologii splnili přání nemocné člence Růžence, které jsme na dálku zazpívali její milovanou píseň. Tu to moc potěšilo a z telefonu zaznělo dojaté:, Díky.“

Náš zpěv rozehnal deštivé mraky a zahnal bouřkové počasí.

S dobrou náladou za svitu slunečních paprsků jsme si řekli: ,,Ahoj příště.“

Kdo si hraje nezlobí

Druhou červnovou středu zasedlo 7 hráčů ke společnému stolu, aby si zahráli nejednu napínavou hru. Jiří si pro ně připravil desítky bankovek (eura to tuším byla) a před zahájením turnaje si každý hráč mohl vydělat. Jako první výdělečná šance se naskytl hudební kvíz. Za každého uhodnutého interpreta obdrželi hráči po dvou bankovkách. Někteří hartusili, že jde o zahraniční interprety, na jejichž jména si prý těžko vzpomínají, ačkoliv se všichni shodli, že písně moc dobře znají. Že snad čeští interpreti by jim šli lépe. I tu Jiří jim dal k poslechu nesmrtelného Karla Gotta, avšak namísto nějakého známého songu vybral jednu z jeho ranných skladeb v angličtině.  No, nechytil se nikdo, a proto jsme raději přešli k dalšímu způsobu výdělku. Tentokráte se jednalo o klasické vzpomínání na česká města začínající na písmeno „P“ a zvířata na totéž písmeno. Zde už se před některými hráči začaly kupit vydělané bankovky. Ale pozor, jakmile hráč zopakoval stejné město nebo zvíře, o jednu bankovku přišel. A do třetice všeho nejlepšího dali jsme si quardo, přičemž za každý získaný bod obdržel hráč dvě bankovky.

Když hráči vydělali dost peněz, tak jsme se pustili do pravého karbanění. Rozdaly se braillský popsané karty a vrhnuli jsme se na hru „oko bere“. Bankéř Jiří měl věru pozici nelehkou. Vždyť proti němu zasedli zkušení hráči, kteří celou rekondici trénovali. A tak to také málem dopadlo. Svazek bankovek se v banku proklatě rychle ztenčoval, a proto začali padat žertovné poznámky, zda nakonec neodejde bankéř bez peněz i bez šatů. Karty pro poslední kolo ležely na stole. Hráči uzavřeli poslední sázky, bankéř s krůpějemi potu, tak tak dorovnal a vyhlásil pauzu na uvaření kávy. Napětí rostlo, atmosféra houstla a nikdo, dokonce ani bankéř sám, nevěděl, jaké dvě karty leží před bankéřem. Cinkot lžiček v jednotlivých šálcích odpočítával čas a nejednomu hráči se chvěli ruce. Kávová sedlina snášela se volně na dno každého šálku a nejeden hráč nervózně usrkával horké doušky. Když velká ručička na hodinkách ukázala směrem k šestce, tedy nastal čas půl dvanácté, uchopil bankéř do rukou první svou kartu. Pravým ukazováčkem zajel do levého horního rohu, kde braillské body se nachází, a kde si každý nevidící může přečíst hodnotu karty. A pak bankéř zahlásil: „Cítím písmeno E pod svým prstem.“ To znamená, že první karta měla hodnotu eso neboli 11 bodů. Pro neznalé nutno podotknout, že oko ve hře oko bere představuje 21 bodů. Anebo můžete získat tak zvané  královské oko, pokud máte v ruce dvě esa, což je absolutní vrchol. Kdyby v tu chvíli vidící zahleděl se do tváře hráčů, zjistil by, že někteří se začali obávat nejhoršího – co když i druhá karta bude eso? Hráči dokonce přestali cinkat lžičkami a dost možná, někteří z nich zatajili i dech. Bankéř bere do ruky druhou kartu a opět přikládá svůj pravý ukazováček do levého horního rohu. Mimochodem, tady si dovolím jednu malou odbočku. Věděli jste, že braillské popisky karet se nachází, jak v levém horním rohu, tak také v pravém dolním rohu? A že hodnotu karty lze rozeznat pouze z bodů 1,2,4 a 5. Zatímco body 3 a 6 slouží k informaci o barvách? Pokud ne, tak teď už to víte a s námi si příště zahrát můžete. Ale zpět ke hře. Bankéř nahmátl na své druhé kartě písmeno „H“, což znamená, že dosáhl celkových 19-ti bodů (11 za eso a 8 za osmičku). V tu chvíli se pěti hráčům na tvářích objevil smutek, neboť dosáhli menších hodnot, případně přesáhli hranici 21 bodů, což automaticky znamená výhru ve prospěch bankéře. Pouze předsedkyně nezůstala vyvedena z míry, neboť v ruce držela karty za 20 bodů. Penízky si tedy vzala, a když spočítala svoji hromádku, zjistila, že si vydělala a nahrála nejvíce bankovek ze všech hráčů. Protože tentokráte byla opatrná ve svých výrocích, že vítěz platí, nezbylo nám, než si oběd pořídit ve vlastní režii. Nakonec jsme všichni společně v dobré náladě opustili klubovnu, a i bankéřovi zůstalo šatstvo celé a může si k hracímu stolu přisednout i příště.

Sýrová paráda

Pondělní dopoledne to v klubovně zavonělo rozličnými sýry a také vínko a pečivo nechybělo. Partička osmi mlsných jazýčků se sešla, aby dobré sýry ochutnala. Každý si přinesl svůj oblíbený druh sýra, Růženka napekla buchty, Alenka donesla olivy a chléb a už jsme se mohli pustit do degustačního dobrodružství. A jak to celé vlastně probíhalo? Danuška krájela a servírovala sýry a my jsme hodnotili vůni a chuť, jako ve škole. Jednička znamenalo nejlepší hodnocení a pětka nejhorší. Kromě toho jsme zkoušeli uhádnout typ sýra. Aby si naše chuťové pohárky přišly opravdu na své, usrkávali jsme po doušcích červené víno, které, jako by jednotlivé chutě ještě umocňovalo. A který sýr nám voněl, a který zase chutnal? Než Vám to prozradím, nelze se nezmínit, co jsme měli na výběr a jak nás Růženka všechny dostala. Mezi nabízenými sýry se objevoval eidam, ementál, gouda, yadel, kozí sýr, primátor, ovčí sýry a na závěr přišel Růženčin sýr. Když přičichli jsme k němu, voněl, jako topinka s česnekem, konzistence byla pevná, avšak poddajná. Když vložili jsme tento kousek do úst ucítili jsme opravdu česnek, trocha oleje a pak cosi zvláštního. I tu započala debata: „Co nám to jen připomíná?“. Nepamatuji se již, kdo to vyslovil první: „No jasně, to přeci není žádný sýr, to moc dobře znám ze svého mládí,. Vždyť to lze zakoupit v každém supermarketu nebo farmářském obchůdku…Nebo si to lze dokonce doma vyrobit.“ Tento pokrm někdy jedí i kulturisté, aby jim rychleji rostly svaly a vůbec sportovci se mu nijak nevyhýbají. Ano správně tušíte, že šlo o tvaroh

I přesto, že se jednalo o sýrovou soutěž, byli jsme moc rádi za toto hádankářské zpestření. A nyní už jdu tedy k výsledkům, abych nenechal zvídavého čtenáře v napětí. Protože, jak známo napětí může vést i ke stresu a stres….Ale to už jde zase o jinou pohádku.

Výsledky:

Nejlepší vůně – známka, jako ve škole/název:

1,5 – Yadel uzený

1,8 – Tvaroh od Růženky

1,9 – Ementálu

 

Nejhorší vůně:

3,9 – Eidam s houbami

 

Nejlepší chuť – známka, jako ve škole/název:

1,8 – Gouda

1,9 – Tatranská rolka

2,0 – Ementál

Nejhorší chuť

3,5 – Kozí sýr.

A protože jsme se tu této degustace dobře pobavili, není důvod, abychom si jí zase v budoucnu nezopakovali.

Vaříme s Tyfloservisem

A ještě jednou jsme se v tomto týdnu věnovali jídlu. Tentokráte k nám zavítali milé kolegyně z budějovického Tyfloservisu a my s připravenými prkénky a noži očekávali nová gurmánská dobrodružství. Dříve než se tak stalo věnovali jsme se dvěma jiným, avšak též pozoruhodným, záležitostem. Kolegyně totiž dovezli jeden nový přístroj, který se právě na českém trhu zavádí a testuje. Přístroj není nikterak veliký, představte si krabičku od sirek se šňůrkami po stranách a pár tlačítky. Šňůrky má přístroj proto, aby se dal zavěsit na krk a na našich hrudnících plnil svou funkci. Tvůrci této krabičky se totiž zamysleli, co by nevidomým usnadnilo chůzi po ulici. Je sice pravdou, že bílá hůl patří mezi nepostradatelnou výbavu každého nevidomého chodce, avšak narovinu, kdo z Vás se nikdy nesetkal s překážkou nad úrovní pasu, kterou hůl minula, avšak tělo nikoliv? Asi každý, a právě zmiňovaná krabička by měla signalizovat takové překážky nad úrovní pasu. Jak? Zvukem i vibracemi. Krabička se bude testovat i v naší odbočce, a tak čekejte, že Vás budeme informovat o využití této zázračné věcičky, jejíž cena se pohybuje kolem 11.000,- Kč.

Tou druhou věcí, kterou nám kolegyně přinesly byly tzv. hmatáky. Někteří z Vás již tuší, oč běží. A pro Ty ostatní mám jednoduché sdělení – jedná se o reliéfní obrázky, pomocí nichž můžete získat představu plánku metra, anebo rozložení krajů v ČR. Hmatáky nám byly zapůjčeny, a proto se s nimi budeme pravidelně potkávat na našich akcích.

A teď už pojďme k našemu kuchařskému umění. Kolegyně si pro nás tentokráte připravily výrobu dvou různých zeleninových salátů. Základem obou se staly předvařené brambory a naším úkolem bylo je nakrájet a přidat k nim další ingredience, které jsme též museli nakrájet, celé to zamíchat a pak si svůj vlastní výtvor sníst. Našli se však mezi námi i tací, kteří se nad jednotlivými ingrediencemi ušklíbali a komentovali je např. takto: „No fuj, to je hnus, já cibuli nejím…“ atd. Na to přišlo správné výchovné upozornění, kterému se učí již malé děti: „Neříkáme, že je něco hnusné, abychom to druhým neznechutili, ale prostě konstatujeme – toto já nejím, protože mi to nechutná.“ Naštěstí většina z nás má zeleninu ráda, a proto jsme si na výborných salátech pochutnali. A jako třešnička na dortu nás na konci čekala oslava narozenin Alenky a svátku Milana. Alenka donesla výborné kremrole, dva druhy vína a Milan se též pochlapil s lahví vína. Nebojte nevypili jsme vše najednou, takže jsme domů dorazili bez větších potíží a po gurmánské stránce zcela uspokojeni.

A co říci závěrem? Oběma oslavencům ještě jednou gratulujeme a na kolegyně z Tyfloservisu se budeme těšit zase příště!

Výlet Votice

9 výletníků se sešlo v 8:15 na nádraží před Dékáčkem, aby společně vyrazili do Votic autobusem. Zde jsme si prohlédli místní náměstíčko se dvěma fontánkami a sousoším panny Marie, před kterým byla pořízena tato fotografie. Protože nám zbývalo ještě trochu času, rozhodli jsme se navštívit místní infocentrum. Zde jsme zakoupili magnetky pro naše milé, pozeptali se paní prodavačky na kulturní život ve Voticích a tím nám uběhl zbývající čas do zmiňované prohlídky. Pak už nás čekala kratičká cesta ke klášteru sv. Františka z Assisi.  Zde nás přivítala milá průvodkyně a povyprávěla nám o tom, že Klášter sloužil, jako útočiště Františkánského řádu, firmy Tesla, anebo se zde bohužel nacházela vyšetřovna StB. K tomu jsme si mohli prohlédnout expozici starých rádií, kočárků, panenek, vybavení dřívější kuchyně, cely mnichů, vlastivědné muzeum, kde se nachází nerosty vytěžené v místě a další zajímavosti. Návštěvníci zde také mohou obdivovat věrnou kopii Božího hromu a nádhernou Rajskou zahradu. A když z kostela zazněl zvon, aby nám připomenul, že odbila hodina polední, přesunuli jsme se do restaurace k Modrému kocourovi, abychom své kulturní dojmy gurmánským zážitkem završili.

Na nedaleké zastávce nás poté nabral linkový autobus a po necelých 30-ti minutách jsme se ocitli opět v Táboře. Hrstka z nás neodolala vábení zdejších cukráren, a proto jsme se ještě na chvilku posadili do Dékáčka.

Konverzace v AJ

Začátek června jsme především věnovali opakování, aby se studentíci na zkoušky dobře připravili. Ale mimo to jsme si stihli povyprávět o vesmírném kulečníku, dni dárcovství krve anebo založení Bechyně či Sezimova Ústí.

A 28. června to vypuklo. Jiří přivedl studenta indiánského původu z Ameriky, který zasedl s předsedkyní Ivetou do zkušební komise. Oba pak prověřovali znalosti studentů. Snad jen dodám, že když onen student procházel potemnělou chodbou naší budovy, trochu polekal nejednoho kolemjdoucího. Jak bych Vám jej popsal? Dlouhý vlas, dlouhý vous, pera na hlavě, na nose růžové brýle tzv. lenonky, tričko s nápisem Iron Maiden a na hrudi mu visel přívěšek, který znají velmi dobře příznivci hippie.

Ale pojďme zpět ke zkoušce. Nejdříve, aby se studenti rozehřáli, zahájili lehkou konverzaci na téma, jak se kdo má, jaké má koníčky a odkud pochází. Zde se velmi aktivně zapojovala i předsedkyně. Pak už šlo ale do tuhého, neboť přišel na řadu poslech. Rodilá Australanka se ozvala z reproduktoru a studenti měli za úkol zodpovědět 2 předpřipravené otázky z poslechu. Úkol studenti bravurně zvládli, a proto dobře odpověděli, že dva trosečníci putují nádhernou australskou buší, trápí je hlad, ale přesto si najdou čas na vykoupání v řece. Poté jsme se věnovali gramatice a slovíčkům, otázkám z historie, zeměpisu a vědě (vše v anglickém jazyce). Na pořadu dne bylo také trocha toho počítání a nakonec hudební kvíz.

Asi po hodince a půl měli všichni studenti hotovo a mohli být předány medaile a vysvědčení. Předsedkyně potvrdila, že zkoušky proběhly řádně a také všem studentům pogratulovala k získání vyznamenání a každému z nich předala vlastnoručně vyrobený nádherný košíček. Ještě focení, skleničku dobrého červeného vína, kávička a zákusek a hurá na prázdniny. Studenti, jako poděkování, předali indiánskému studentovy z Ameriky dary pro učitele. Pak už prý americký student sedl na nejdřívější vlak, aby v Praze chytl odpolední letadlo. Potvrzuji, že dary byli učiteli předány a ten se z nich těší dodnes. Ale úplně největší radost mu udělaly znalosti studentů, kteří v anglickém jazyce už prostě válí a v létě si bez obtíží s cizinci zakonverzují!

Setkání osmdesáti a víceletých seniorek a seniorů s vedením města Tábor

Dne 22. května 2024 uspořádalo Kontaktní centrum pro seniory tradiční setkání osmdesáti a víceletých seniorek a seniorů s vedením města Tábor. Kontaktní centrum rozeslalo pozvánku všem občanům města Tábor, kterým bylo 80 a více let, na setkání jich přišlo 450. Nejstaršímu účastníkovi bylo 104 let. Přítomní si mohli popovídat nebo i zatančit se starostou města Tábor Ing. Štěpánem Pavlíkem, místostarostkou Ing. Lenkou Horejskovou nebo s místostarosty Mgr. Martinem Maredou či Bc. Radoslavem Kacerovským, DiS. Dále zde byla Mgr. Lucie Manková, vedoucí odboru sociálních věcí či Mgr. Jana Svačinová, MBA, MSc., ředitelka G-centra Tábor.

Táborská odbočka Sjednocené organizace SONS Tábor zde také měla svůj informační stánek, kde představovala poskytované služby. Zájemce seznámila s tím, co nabízí poradna pro osoby nevidomé a slabozraké, jak fungují aktivizační služby, představila časopis Zora a jeho přílohy, ukázala kalendáře, dále jaké kompenzační pomůcky pro nevidomé existují a plno dalších zajímavých věcí. Nechyběla ani malá ukázka např. šablonky, kamerové lupy, indikátoru hladiny vody, bílé hole, či mobilního telefonu.

Pro všechny to byl příjemně strávený čas a na přítomných bylo vidět, že si toto setkání užívají. A také pracovníci si přišli na své, neboť i oni dostali k obědu řízek a malý zákusek ke kávě.

 

Prezentace SONS na akci Každý svého zdraví strůjce  (Iveta Najman)

Ve středu 26.6. 2024 pořádal odbor Zdravé město Tábor akci zaměřenou na prevenci zdraví. Akce se konala na náměstí T.G. Masaryka před Zemědělskou školou od 10ti hodin do 16ti hodin. Za naši odbočku se zúčastnila Hana Pospíchalová a Iveta Najman. Byly zde například stánky kde vám zkontrolují znamínka na těle, v jiném stánku vám skontrovaly hladinu cholesterolu nebo kolik procent tuku máte v těle aj. U našeho stánku se zastavilo několik lidí a informovali se o možnostech a práci naší odbočky, co můžeme nevidomým lidem nabídnout a jak jim může být odbočka nápomocna. Byly jsme rádi, že jsme se mohly zúčastnit a už teď se těšíme na další setkání.

Občasné technologické okénko: Proč je dobré číst návody?

Autor: Jiří Sálus

Tak jsem si loni koupil dvě mluvící věci, které mi měly usnadnit život. Ale to víte, člověk si říká: “Já odkojený moderními technologiemi, já přeci nepotřebují číst nějaké triviální návody. Vždyť už v roce 1998 jsem obhajoval bakalářskou práci na téma internet a prezentace cestovních kanceláří” a tak jsem věru podcenil záludnost těchto moderních přístrojů a jal jsem se jich používat jen na základě intuice. A jak to dopadlo? No posuďte sami.

Tou první věcí byl teploměr, který na mě měl chrliti data o stavu mé tělesné teploty. Tedy přístroj jsem vybalil z krabičky, a protože má jenom dvě tlačítka, nebyl žádný problém odhadnout, které se jeví, jako vhodné pro spuštění měření teploty a které pro zjištění výsledku naměřené hodnoty. Beru jej tedy do ruky, přikládám k čelu a slyším: “Teplota 34 stupňů celsia”. Vy, co mne znáte, víte, že se rád otužuji, ale, že bych po 3 letech intenzivního otužování svůj metabolismus přeměnil natolik, že se má teplota proměnila na úroveň studenokrevných živočichů. To se mi věru nezdálo, a proto jsem začal teploměr přikládat na různé části svého těla. Ale teploměr dosahoval stále stejných výsledků. Když se technika vzepře, člověka pak napadají různé věci, třebas, že teploměr je rozbitý, anebo je třeba jej vložit do nějakého teplého místa uvnitř těla. Protože jsem muž, není mnoho možností, kde bych takové místo u sebe našel. Naštěstí existuje naše odbočka, jejíž členové patří v této oblasti k dobře erudovaným, a proto postačilo se zeptati, co s tím? Odpověď mě překvapila - tenhle mluvící teploměr má na čidle pro měření teploty dvě krytky. Jenže já sundal jenom tu vrchní krytku, což vedlo k výše uvedenému. Po sejmutí druhé krytky vše začalo fungovat, jak má, a v době, kdy píši tento článek, teploměr naměřil krásných 36,7 stupňů celsia.

Jako druhý přístroj jsem si zakoupil mluvící váhu Vivian. Přístroj vypadal věru moderně a dokonce po spuštění na mě váha začala mluvit, že je připravena. Zde oproti teploměru se nacházelo podstatně více puntíků, avšak, jsa nepoučen minulým přístrojem, i tentokráte jsem si řekl, že nějakou váhu přeci zvládnu bez návodu k použití. A proto jsem začal vážit, co mi pod ruku přišlo. Zde musím podotknout, že patřím též mezi vášnivé zahrádkáře, kteří si rádi připravují pochutiny vlastní výrobou - například aroniový likér nebo nakládané okurky. Když úroda uzrála, vzal jsem tuto velmi moderní váhu a začal s ní připravovat výše zmíněné pochutiny. Sice mě trochu zaráželo, proč se váha nezastaví na jediné hodnotě, ale naopak velice často hodnota osciluje někdy až se stogramovým rozdílem, přesto pln důvěry v moderní technologie dal jsem se do výroby. Výsledkem bylo, že likér je sice stále pitelný a dokonce by se dalo říci, že i chutný, avšak o trochu sladší než obvykle, protože se v něm nacházelo cca o 100 gramů cukru více. Nu což dávám si jej do čaje a vlastně tak vznikl originální dochucovač čajů. A jak dopadly nakládané okurky? Inu, jak to říci slušně a nepoužívat vulgárních slov? Dají se jíst, to jo, ale že by si člověk pochutnal, to se rozhodně říci nedá. I zde různé poměry ingrediencí neseděly. A co se vlastně stalo? Samozřejmě jsem ihned váhu podezříval že je porouchaná, a že jí musím vyreklamovat. Vzal jsem jí tedy do Tyflo pomůcek v Krakovské a tam jim váhu položil na stůl s doplnění: “Váha je rozbitá, bude potřeba jí opravit nebo mi dát novou. “ paní se zeptala, proč myslíte, že je rozbitá?” Protože neváží přesně, váha se neustaluje na jediné hodnotě, ale naopak ukazuje hodnoty plus mínus 100 gramů. “ Paní se nejdříve podívala nedůvěřivě na mě, změřila si mě od hlavy, až k patě, a pak vzala do ruky váhu a udělala něco, co jsem skutečně nečekal. Na levém i pravém boku byly tzv. aretační zarážky v podobě barevných lištiček, které zcela lehce odstranila a poté postavila váhu na pult a položila na ní svůj mobilní telefon. Váha vykázala jasnou hodnotu 200 gramů. Toto se též ozvalo i z jejích útrob. Navážená hodnota se nijak nepohybovala a ani mluvící skřítek uvnitř váhy neoznamoval jinou hodnotu. Závěre byl tedy jasný - vy jste asi zapomněl vyndat aretační zarážky, že?

Lehce jsem pokynul na znamení souhlasu, sbalil váhu do batohu a pelášil z krakovské na vlak. Cestou se ve mě mísil pocit studu i úlevy, že váha funguje, jak má. Letos by tedy mohla proběhnout výroba domácího likéru bez potíží, ale kdo ví, co léto přinese?

A co říci závěrem? No asi se příště na nějaký ten návod k použití podívám, zvláště, když se mi bude zdát, že zakoupená věc funguje nějak podivně. A co Vy nemáte náhodou nějakou podobnou zkušenost?

Informace ze Sociálně právní poradny 7/2024

 Jak jste jistě zaznamenali z médií od 1. července došlo ke změnám ve výši příspěvku na péči. Níže uvádíme nové částky.

 

Aktualita: změny ve výši příspěvku na péči od 1. července 2024

Pro osoby starší 18 let za měsíc:

stupeň závislosti 1  -  880 Kč bez zvýšení

stupeň závislosti 2  - 4 900 Kč                    

stupeň závislosti 3  - 14 800 Kč                 

stupeň závislosti 4  - 23 000 Kč                 

(s péčí v pobytovém zařízení)                                                   

stupeň závislosti 4 plus    27 000 Kč  (s jinou péčí)

 

Pro osoby mladší 18 let za měsíc:

stupeň závislosti 1 -  3 300 Kč bez zvýšení

stupeň závislosti 2  - 7 400 Kč                   

stupeň závislosti 3  - 16 100 Kč                 

stupeň závislosti 4 -  23 000 Kč            

(s péčí v pobytovém zařízení)

stupeň závislosti 4 plus  27 000 Kč  (s jinou péčí)

Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová

TERMÍNY PLÁNOVANÝCH AKCÍ

 ČERVENEC - SRPEN

Datum			Akce	Čas
po.	8.	července	Poznáváme braillské řádky	10:00	hod.
po.	8.	července	Oblastní rada	13:30	hod.
stř.	10.	července	Setkání s Tyfloservisem	9:00	hod.
po.	15.	července	Kdo si hraje, nezlobí.	10:00	hod.
pá.	8.	srpna	Konverzace v AJ	9:00	hod.
po.	19.	srpna	Oblastní rada	13:30	hod.

 

Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí a dodržování časového harmonogramu jednotlivých pořádaných událostí!