LITERÁRNÍ EVROPOU - 11. ETAPA (2) NĚMECKO – 2. ČÁST: DO VÝMARU

V Neuruppinu nedaleko Postupimi se narodil Theodor Fontane (1819-1898) - jeden z nejvýznamnějších německých realistických spisovatelů 19. století. V knize „Wanderungen durch die Mark Brandenburg“ (Putování Braniborskem) popisuje krajinu kolem Postupimi, její historii i místní pověsti.

Východně od Postupimi leží Kleinmachnow, kde část života prožila vídeňská rodačka Maxie Wander (1933-1977). Její kniha „Guten Morgen, du Schöne“ (česky „Dobré jitro, krásko“) svou silnou výpovědí o životě žen ve východním Německu vzbudila velký ohlas doma i v zahraničí.

Když jsme putovali do jihovýchodního kouta země, tak asi na půl cesty mezi Berlínem a Chotěbuzí jsme se zastavili v Märkisch Buchholz, nejmenším městě Braniborska. Zemřel zde totiž spisovatel Franz Fühmann, rodák z Rokytnice nad Jizerou (*1922). Byl to všestranný autor, editor i překladatel, který se nejvíce věnoval tvorbě pro děti a převyprávění klasické literatury, ság a mýtů. Jeho knihu „Prometheus“ najdeme v KTN i KDD.

Proti toku řeky Sprévy jsme přišli na území Lužických Srbů. Dolní a Horní Lužice už od 11. století několikrát patřila k českému státu a po obou světových válkách se zdejší Slované chtěli připojit k Československu.

O jejich kultuře bychom se ledacos mohli dozvědět v Srbském muzeu v Chotěbuzi (Cottbus), které se zabývá dějinami a folklórem Lužických Srbů.

V Budyšíně (Bautzen) byla roku 1574 vytištěna první kniha v lužické srbštině: katechismus s církevními písněmi. Ovšem tradice budyšínské městské knihovny sahá až do roku 1527.

Podle lužických legend napsal liberecký rodák Otfried Preussler, rodným jménem Syrowatka (1923-2013), knížku pro děti s názvem „Krabat“ (česky „Čarodějův učeň“). Kniha se stala v roce 1977 inspirací Karlu Zemanovi ke stejnojmennému animovanému filmu].

Jelikož jsme se již pohybovali po spolkové zemi Sasko, namířili jsme si to na západ do její metropole Drážďany/Dresden.

Na tamním náměstí Albertplatz se nachází Muzeum Ericha Kästnera. Tento spisovatel, básník, scenárista, dramatik a novinář se narodil v Drážďanech roku 1899.

Mnozí z nás v dětství četli jeho knížky „Emil a detektivové“, „Luisa a Lotka“ i jiné. Vrátit se k nim můžeme, pokud sáhneme do KDD nebo KTN. Tam najdeme i tři humoristické příběhy v nezapomenutelném podání herce Milana Neděly:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/author/1313/4267

V Drážďanech část života prožil a roku 1960 zemřel Victor Klemperer - německý filolog, spisovatel a literární historik. Jeho „Deníky 1933-1941“ a „Deníky 1942-1945“, které přibližují život v nacistickém Německu, najdeme v KDD.

V Drážďanech byl jako válečný zajatec vězněn americký spisovatel Kurt Vonnegut. Bombardování města v únoru 1945 později popsal v románu „Jatka č. 5“. Kniha je k dispozici v KDD i KTN.

Pod severním úpatím Krušných hor leží Saská Kamenice / Chemnitz (mezi lety 1953-1990 Karl-Marx-Stadt), třetí největší město Saska.

V roce 1913 se zde narodil Helmuth Flieg, který v roce 1933 emigroval do Československa, kde pracoval pro noviny a přijal pseudonym Stefan Heym. Pod tímto jménem psal romány, básně, eseje i novinové články.

Jeho rozsáhlý historický román z období 2. světové války „Křižáci na západě“ najdeme v KTN:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/29679

Asi o 70 km severněji jsme   museli zavítat do „města knih“. Lipsko (Leipzig) se totiž stalo v průběhu 19. století centrem jejich produkce a prodeje. V Lipsku se koná každoročně knižní veletrh (Leipziger Buchmesse), který je po veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem druhým největším v Německu.

Goethe tu studoval a situoval sem i děj své veršované tragédie „Faust“. Schiller tu složil svou slavnou báseň „Óda na radost“, zhudebněnou L. van Beethovenem ve finále jeho 9. symfonie.

Etapu jsme zakončili jihozápadněji, ve spolkové zemi Durynsko/Thüringen.

Město Výmar/Weimar je spjato s řadou hudebníků, malířů, spisovatelů a filosofů. Centrem německého společenského a duchovního života se stalo na přelomu 18. a 19. století.  Tehdy zde působilo „čtyřhvězdí“:

Christoph Martin Wieland (1733-1813), spisovatel, překladatel a vydavatel;

Johann Gottfried Herder (1744-1803), spisovatel, filozof a protestantský kazatel;

Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832), básník, prozaik, dramatik, historik umění a umělecký kritik, právník, politik, biolog a stavitel;

Friedrich Schiller (1759-1805), spisovatel, básník, dramatik a překladatel.

Památky spojené s tímto obdobím (např. Goethův dům, Schillerův dům, knihovna vévodkyně Anny Amálie, hřbitov, několik zámků, paláců a parků) jsou od roku 1998 chráněné jako světové kulturní dědictví UNESCO pod názvem „Klasický Výmar“.

Jelikož by té německé literatury bylo už moc, necháme si zbytek Německa na jindy a při příští etapě zavítáme jinam.

#VirtualniPochody

#LiterarniEvropou