Březnové besedování s trochou filozofie a středověku

V březnu jsme se často scházeli, besedovali nebo hlasovali. Měli jsme příležitost podělit se o své názory, zkušenosti a problémy, s nimiž se potýkají osoby se zrakovým postižením v různých dopravních situacích. O tom jsme zapáleně diskutovali v dopravním Centru Semafor. 
Následující čtvrtek jsme na oblastním shromáždění volili delegáta za naši odbočku, aby pomohl v létě na celostátním shromáždění SONS vybrat nové vedení naší organizace. Kromě řešení formálních záležitostí a sdílení pozvánek a aktuálních informací z odbočky jsme si poslechli hudební vystoupení tří mladých kytaristů a pobavili se u vtipné tomboly, kde mohl člověk vyhrát třeba sadu vrtáků, což byly těstoviny v podobě vřeten apod. Jedním z bodů bylo také poděkování bývalému předsedovi odbočky panu Janu Příborskému za celoživotní intenzivní a obětavou práci ve prospěch komunity osob se zrakovým postižením. 
Předposlední březnové setkání jsme se přenesli do příběhu Malého prince. Ten byl přítomen v naší klubovně v podobě loutky. Spolu s ním nás navštívila i moudrá Liška. Dále jsme si mohli vzít do ruky letadélko, se kterým v příběhu havaroval Pilot a také planetky, jež Malý princ během svého putování za pochopením lásky, přátelství a mezilidských vztahů navštívil. Všechny tyto atributy vyrobila a přinesla naše dobrovolnice Zuzana Valihrachová, která se rovněž ujala vedení besedy.  Herečky z Divadla na cucky pak povídání doplnily a obohatily přednesem dvou příhod z divadelního představení na motiv knihy. Poté se besedovalo, jaké poselství s sebou tento příběh nese. Paní Valihrachové i dámám z divadla tímto moc děkujeme za krásné zpracování známé knihy. 
Poslední březnový čtvrtek jsme zavítali do muzea v Hranicích na Moravě na výstavu s názvem Expedice středověk. Se zalíbením jsme si zkoušeli některé oděvy a hned na to nás zaujal kůň přichystaný na rytířský zápas, proto se stalo, že jedna z uživatelek oděná v královském hermelínu, se špičatou rudou čapkou na hlavě, určenou pro kata, k němu přistoupila a chystala se nasednout. Zkoušeli jsme si obléct také rytířské brnění a zjistili jsme, že bychom pod tíhou helmice za nedlouho přišli o meziobratlové ploténky v krční páteři. Dále jsme si prohlédli různé zbraně z období Husitství, zkusili hádat prapodivné názvy středověkých profesí, zahráli si na zvonkohru, mohli se nechat připoutat na pranýř apod. Exkurze to byla vskutku velmi interaktivní, což se všem účastníkům moc líbilo. 
Nyní už nezbývá než se těšit, co nám přinese duben. Aktivit máme připravených opět celou řadu.

Tereza Hyblová