Historie plzeňského pohostinství
Bourání opevnění začalo r. 1795, v 19. století purkmistr Martin Kopecký (1828-1850) rozhodl hradby zbourat úplně.
Součástí opevnění byly od počátku čtyři městské brány – Pražská, Saská (též Malá, Malická, Mlejnská či Plasská), Skvrňanská (též Norimberská, Malesická či Slepá) a Litická (též Jeptišská). Nejmladší Říšská (též Nová) byla vybudována plukovníkem de la Cron v náhradu za zaslepenou bránu Skvrňanskou.
Zchátralá Pražská brána byla zbourána na jaře roku 1822.
Litická brána - k jejímu zboření došlo v roce 1804 a její část byla pojata jako ozdobná věž nově stavěné budovy lycea.
V červnu roku 1828 byla zbořena tzv. Slepá (též Skvrňanská brána) na konci Riegrovy ul. Zaslepena byla již před rokem 1650. Říšská brána z roku 1649 byla zbořená roku 1833.
Saská brána byla zbořena v roce 1849 při výstavbě Saského mostu a mýtního domku.
U Zlatého orla (roh Riegrovy a náměstí)
Původně Arnoldovský podle Jiřího Arnolda (1674 nechtěl ubytovat vznešeného hosta). Počátek hostince UZo počátkem 18.století, 1797 přestavba, základní kámen arcivévodkyně Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, význační hosté, 1820 vyhlášen nejlepším plzeňským podnikem, Alexandr I. – historka s rybami
Brabčírna
V Riegrově č.221 proti starému divadlu hostinec v Brabčím hnízdě, lidově Brabčírna – hostinský František Brabec a skupina věrných hostů Brabci. Dělnická konference 1892. Hostinský Lojza Němec – U Českého Němce. Kladrubské a plzenecké, dršťková, období zabijaček každé úterý jaternicové hody, čtvrtky špekové knedlíky, soboty pečené sele.
U Görgů
Sedláčkova měla 4 části Koňská, Železná, Panenská, Rajská. Rozsáhlý dům z roku 1631. Konec 19. století Bedřich Görg. Krom piva měl k prodeji chléb, housky, párky, vejce, okurky, syrečky, když byl trh – polévka s játrovými knedlíčky – historka s gumovou polévkou
Stoly
Prezidiální - U labutě (herci) – U svíčky (ostrostřelci) – U tří panen – U plotu – U šíny (ing + arch)
Alkohol a historka o otráveném hostu
Historka Tango francisé vs Tango apačské
Hostince Palackého náměstí
U Anglického dvora, Na Staré poště, U dvou jelenů (historka průjezd), U Města Karlových Varů, U Města Vídně, U Mariánských Lázní, U Bílé labutě
Vídeňka
1872 – 5 kulečníků – noviny – středisko obchodního světa – miniburza – nájem Hubáček – Budil – okno do kuchyně – pivovar 54 stolů, 110 židlí a 15 pohovek, hrací místnost Bridge – 19 hracích stolů (šachy, dáma, kulečník, rádio Philips)
Ulice Solní
Kolářská, Kovářská
V místě pošty – synagoga či škola, pivnice M. Kestřánka, kde se říkalo U Krobiana – historka s čističem stok
Proti poště – V kleci
274 U Zopfů – malá řemeslnická hospůdka – v průjezdu socha sv. Ondřeje, z lokálu okýnko, scházeli se tu JUDr. Peták, redaktor Srb a Nevšímal, zakadatelé Literárního spolku
U Knoblochů
1577 – dva rytíři na kvádrech při vchodu – mlčenlivý pamětník mohutných pivních hodokvasů – kronika plzeňského kraje od Čižic, Doudlevec, Křimic, Dýšiné, Bolevce, Útušic, Rokycan i Mirošova, Nepomuka
Jeden stůl – rozšafní usedlí pantátové, druhý s malými pivy prokvetlé panímámy probírající věno dívek, která je do práce jako ras, v rohu pod zrcadlem děvčata v krojích, vcházeli sem jak topol urostlí synkové + urostlý ale plachý chlapík po městsku oblečený – Augustin Němejc - opona Divadla J. K. Tyla v Plzni – pan Knobloch – stával venku a šel za hostem – čišník a řezník Vídeň, Pešť, Záhřeb (3 roky), hrával s ochotníky, pak 11 let Švandovo divadlo – čtvrteční jaternice, taliány a tlačenka
Sedláčkova 271 Vinárna p. Němce
První republika – hosté František Halas, Egon Hostovský, Jaroslav Ježek, E.E. Kisch, S.K. Neumann, V. Nezval, V. Vančura, J. Werich, F. Vondruška, Ivan Olbracht – do pamětní knihy: zde mají nejlepší limbašské, limbáč, limbačské, limabcz, Josef Skupa: že jsem blbej, to jsem teď poznal na beton, protože až teprve dnes objevil jsem Němcovu vinárnu, historka 1931 – v 9 večer – Pánové, já chci taky něco užít, jdu na radiokoncert k jednomu panu radovi – pak jiná vinárna – pak vrátili ve svém podniku nabízel na 300 vín, sháněl a vybíral je osobně, byl také sběratel mincí, medailí, nálepek od sirek a sbírka úmrtních oznámení (měl parte F. Palackého, T.G. Maaryka, A. Jiráska, J.K. Tyla, K. Čapka – Jiří Wolker – K- Votlučka, Prostějov sestra božolé)
Mha – U Fišerů Sedláčkova, vedle Solnice
"Lidé sejdou se, aby uvolnili mysl od životní tíže a pocítili radostné zvýšení tepu životního. /motto třetí schůze stolní společnosti Mha/
Byla i jiná, např. stolní společnost Šlechta na tvrzi Ulčově založená v roce 1905 v plzeňském hostinci Zlatá hvězda (Klatovská 1 – na místě dnešní Adrie)
Jaroslav Vrchlický. Ten Mze dokonce věnoval cyklus třinácti pijáckých písní, z nichž vybíráme následující:
Rychle miluj a pij zvolna!
Každá vzpomínka je bolná,
roztá v číše bezdnu,
zvolna pij a miluj rychle,
srdce obojím pak ztichlé
povznes k nebeskému hvězdnu!
Herci bartl, , Václav vydra, Eduard Kohout, Edurad Vojan, MIloš Nový, K. Klostermann, Alois Jirásek, , Aleš, Stanislav Suda, Arnošt Juránek, šéfredaktor Jindřich Strnad, Adolf Kopecký + red. Pavel nebeský,, Dr. Kolda, pokladník redaktor Antonín Žalud, večírky Hynek lažanský a Port
Měli vlastní slovník, nosili modré barety, velmistr bílý, pořádali večírky atd.
U Zlatého anděla
Dominikánská 281 – plaský klášter, znak lilie, anděl a růže, , ve staré abaldě = sklad tabáku, trafika, první restaurace 40.léta 19. stol – šťourace – U Dvořáků, paničky chodiy zapytlačit = V Presu ( V presu se říkalo i naproti). 1863 Sokol dvorana, o rok déle první veřejné cvičení Sokola – masopust a odvody konec – původně formani, plná ulice, masopust saně Do Ameriky! Straší tu kohout s ohnivýma očima, černá kvočna s dvanácti bílými kuřaty – Augistin Soukup 1900 kavárna Destin v patře – muzikanti, cokánské kapely, karbaníci i lidi bez domova Destinka – první republika dámičky povětrné, kterým se říkalo demi- monde, počeštěně demimondky
U Kotvy – 288 Sedláčkova
Tykvart – 1905 – Spolek králikářů pro PlzeŇ a okolí, první veřejní králičí hody, Klostermann – chob králíků, spotřeba masa u nás a v cizině a vyzval k odložení předsudků vůči král. Masu, každý podzim dražba chovných kusů a vždycky 20 – 30 zbylo, kluci z okolí – U Holubů až do 2.sv. války
Veleslavínova ulice
Stará zbrojnická, Špitálská, Dlouhá – V koutě z konce 14. století .- sladovna pivo, 1867 – konc sladování, jen hostinec a sklad a byty, , 1879 „Stuchlíkův pivnice“ – chyba - žerty v novinách, 1900 U Škodů – pečená selátka, po 1.sv. válce František Tázler – zápasník Klubu atletů Žižka, mistr reoubliky i Evropy v řeckořímském – přezdívka hospody kvůli zúženému průchodu – 1883 Tyrš – ať mu tedy pro pivo dopr dojde
Veleslavínova 32 – od roku 1790 hospoda, sláva až s ševcem Ondřejem Knayzlem, měl hospodu „naproti kriminálu“ od r. 1882, název Knayzlova plzeňská pivnice, stolní splečnost Mezopotámců s králem Johannesem XXXIX., Mezopotamie, V Mezopotamii – 1898 přešel do Veleslavínova 46 – Knayzlova plzeňská pivnice v Mezopotamii – Nová Mezopotamie. 1914 – dámská jídelna a kavárna, přístup jen ženy. Starou hospodu měl někdo jiný Stará Mezopotamie až do r. 1903.
U Černého orla
Rooseveltova 35, hostinec od roku 1733, ale je zmínka i z roku 1635, trhy stálí hosté ubytování, zde pláteníci od Náchoda, ze zájezdního hostince se stala lidová restaurace
Saská – z Roudné, Bolevce, pocestní od severu
Č.48 – U Kanonu, Šebkův kanon – kanon vymalovaný na okně, pak mosazný ve výloze
Perlová ulice
Domky 66 a 67, v 66ce už v roce 1742 šenk U Korbela, přestavba r. 1911. Už v první polovině 19. stol. Byly oba domy spojeny. , v druhé polovině 19. stol. Mayerova plzeňská pivnice. Pivo z Měšťanského pivovaru, vzadu kulečník, později členové Sokola, vybrali na stavb tělocvičny, scházeli se a pili, 1895 i řeznická hospoda – v průjrzdu místnost, kde byla masná pokladna a řeznická kancelář, v pravo dva lokály, do druhé se dalo jít před tmavý dvůr nebo přes první místnost, v první sousedi z ulice a řezníci, v druhé spolky v určitě dny, před 1. sv. válkou sloučeny i parcely a 1912 velká budova. Na tradici zde navázal Vilém Svoboda, baňatý krčmář, který začínal od píky v Měšťanské besedě. Pikolík, J9dlonosič, vrchní. Jel do ciziny a po návratu sem. Měl ústřední topení. Elektrické osvětlení a zimní zahrádku – později Hotel Svoboda – pozděj Hotel Praha
Port Artur
Rusko – japonská válka Mandžusko, dům Frankenbachů – řeznický znak, 90. léta 19. století U Kibiců, kulečník a ubytování v patře, dva pokoje manželé, herci v každé divadelní sezoně. Kočebrák – vešel dovnitř a řekl, že má ruské zboží a celý náklad rybiček, sardelek, cibulek a okurčiček prodal. Kanimůra – nadávka podle japon. generála Kamimury. Plzeňští apači. William Arthur (Royal Navy) – 1860 během druhé opiové války, první britská loď
Salzmann, čp. 90
Už r. 1637 jako zájezdní hostinec, stálá hospoda od roku 1804. v 60. letech 19. století tu pod vedením M. Salzmanna vznikla S. Pivnice. S. byl forman. Úraz. 1858 hospoda na návrší nad Hamburkem (Klicperova, Lindauerova), Za rok roh Pražské a Perlové č. 83. Tam jen krátce a pak vyhodili hostinského od Salzmannů, tehdy jiné jméno.
V zadnim rohu měl S. tzv. kuchyňku, odkud shlížel plac. Pomáhala manželka a syn Hanzi. Původně jen pivo, později uzenáče s cibulí či okurkou nebo švýcarský sýr. V průjezdu seděl uzenář s párky a rohlíky. S. chtěl, aby se lidi družili. CO je to FLEK? Tady nejsou v hospodě, tady jsou u mě. Pivo podával od 9h ráno do 11 do večera. 1871 místo sladovny ve dvorku zahradní restauraci – jarní sezóna až do Václava jen venku. Bylo vidět, že nosí čestvé ze sklepa, 12 – 14 najednou. Na konci 19. století zvětšovalo – až 500 osob.
Od půl 2 do půl 3 úředníci a lidé od pera, okolo 4 venkovští hosté vracející se z nákupů, do 8 první večerní šichta, do zavíračky hosté z druhé večerní šichty.
Přestavba 1907 a 1908.