Hrajeme Labyront

V lednu do naší odbočky doputoval s mírnou prodlevou vánoční dárek v podobě hry Labyront.
A protože se pravidla každé nové hry nejlépe učí za pochodu, tak jsme se do ní na naší nejbližší aktivitě Společenské hry, konané 21. ledna, také pustili. Řekla jsem, že jako vidící budu číst pravidla. Načež mi Honza s potutelným úsměvem podával do ruky návod ke hře v podobě tlustého svazku papírů s braillovým písmem, což vzbudilo všeobecné veselí hned na úvod. Naštěstí jsme z krabice vytáhli i klasicky psaný návod. Zjistili jsme, že hra má různé varianty. Rozhodli jsme se pro tu první, nejjednodušší.
Hrací desku, povrchově hezky uzpůsobenou i pro nevidomé, jsme vyložili na stůl, rozdělili jsme si hrací figury v podobě barevných bobků a pustili se do hry. Smyslem hry je dostat se co nejdříve do středu labyrintu a získat do nejvíce pokladů. Hází se kostkou a postupuje se zpravidla o tolik políček, kolik je na kostce puntíků. Má to však háček. Většina cesty je posetá různými symboly, které vaši cestu za pokladem buď urychlí, anebo naopak zpomalí. A tak ti, co zdánlivě byli na chvostu, mohou být u pokladu náhle první, jako se to stalo i při naší hře. V každém případě jsme se u toho pěkně pobavili.

MP