Informátor 8/2024
Slovo úvodem
Vážení členové,
léto se nám již pomalu krátí a my již plánujeme akce na podzim. Těšíme se na brzké setkání s Vámi. Nyní si ještě užijte zbytek sluníčka, volna a dovolených a mi doufáme, že v září se s Vámi zase v plné síle sejdeme.
Hanka a Jirka
Organizační věci na odbočce
VÁŽENÍ ČLENOVÉ od 5.8. – 9.8. 2024 a 20.8. – 26.8.2024 bude sociální poradna na odbočce uzavřená z důvodu čerpání dovolené, zástup bude po tuto dobu zajišťovat právní poradna v Praze. Telefon je: 221 462 434. V kanceláři bude fungovat pouze aktivizační služba. Děkujeme za pochopení. Prosíme jen o to, abyste si zavolali předem, než půjdete do kanceláře, telefon na J. Sálus 775 857 996.
V době letních prázdnin bude mít rada Oblastní odbočky dovolenou od 15.7. – 16.8. 2024.
Vážení členové
rádi bychom Vám předali informaci pro všechny uživatele mobilů pro zrakově postižené značky BlindShell, že se k 1. červenci 2024 změnil kontakt pro poskytování telefonické uživatelské podpory. Místo původní linky Navigačního centra SONS nově, prosím, volejte na následující kontakt:
Podpora BlindShell: Dominika Ocmanová, tel: 910 127 172
Telefonická podpora je dostupná každý všední den od 10:00 do 16:00.
Dominika Ocmanová je přímo členem BlindShell týmu, věříme tedy, že uživatelská podpora vám takto bude ještě o krok blíže.
Vážení členové srdečně Vás zveme na TyfloArt, níže si můžete přečíst podrobnější informace.
Milí čtenáři časopisu Informátor,
rádi bychom Vás v rámci série čtyř článků seznámili s festivalem TyfloArt 2024, který se letos koná ve dnech 21.-24. listopadu 2024 v Sezimově Ústí u Tábora. V tomto úvodním článku se zaměříme na stručný popis programu a nabízených výletů.
Program je sestavován tak, aby si přišli na své nejen umělecky činní členové naší komunity, ale též obdivovatelé umění a her.
Festival zahájíme čtvrtečním neformálním posezením u cyklu „Putovaly písničky“, který připravují I. Töröková a M. Kroužková. Vydáme se tak na cestu vzájemného poznání a popovídání si. A kdo bude chtít může si s námi zazpívat lidové písničky.
V pátek dopoledne nás čeká beseda s autory knih a jedno malé překvapení. Možná se ptáte jaké překvapení? A já Vám rád odpovím, až přijde ten správný čas, vždyť za měsíc, objeví se tu článek o festivalu zas. Pro účastníky, co přijedou, nejen za kulturou, pro ně nabízíme dopolední Relax v hotelovém bazénu (teplota vody 32 stupňů), anebo zvukovou střelbu pod vedením zkušeného instruktora.
Páteční odpoledne bude patřit vernisáži děl Václava Fanty, během níž si budeme moci osahat ikony světců, vyslechnout hudební program, a pro ty, co ještě trochu vidí, obdivovat jeho unikátní fotografie Prahy, nafocené těsně po Sametové revoluci.
Večer se společně zcela ponoříme do světa hudby. Zazpívají písničkáři a interpreti, jako J. Pelán a R Žalud, anebo se na pódiu zjeví samotný Elvis Presley. Pro Ty z Vás, kteří si budou chtít popovídat u dobrého vínka, jež lze zakoupit v místní vinotéce, nabízíme jazzový večírek v podání T. Pavlána.
Na sobotní dopoledne jsou nachystány tři výlety, přičemž každý účastník si může vybrat jeden z nich. Během prvního výletu Vás zavezeme do poutního místa kláštera Klokoty, kde se v rámci komentované prohlídky dozvíte, o zázracích, které se na tomto svatém místě možná staly a možná, také ne, a následně vyslechnete varhaní koncert v podání L Šotka a jeho talentovaného vnuka Š. Sovy.
Při druhém výletu s námi objevíte příběh husitství od jeho zrodu, až po jeho druhý život v moderních dějinách. S průvodkyní se vydáme do oněch dob za pomocí originálních sbírek, věrných replik, interaktivních prvků i nových médií. Vyzkoušíte si na vlastní kůži drátěnou košili, dotknete se modelů husitských zbraní, otestujete si své vědomosti v řadě kvízů a her, a především získáte nový pohled na významnou etapu dějin našich zemí.
A kdo má rád zámecké prohlídky vč. gurmánského zážitku, tak pro něj jsme připravili třetí výlet, kde Vás čeká posezení na středověkých židlích v zámečku Brandlín. Zde se Vám kromě historického výkladu, dostanou do rukou rekvizity z českých filmů, jako Postřižiny, Tajemství kouzelné bambitky anebo Osudy dobrého vojáka Švejka. Po prohlídce Vás bude čekat malá degustace výrobků místního minipivovaru Kuna.
A jak bude program festivalu pokračovat? A kdo jsou výše uvedení umělci? Ale no tak milý čtenáři, slíbili jsme Vám 4 články, a proto se zde odmlčíme a za měsíc Vám opět něco prozradíme.
Hanka a Jiří SONS Tábor
Tyfloart 2024 – 2. díl.
Jak již většina z Vás dobře ví, letošní TyfloArt se koná ve dnech 21.-24. listopadu 2024 v hotelu MAS v Sezimově Ústí pod horou Tábor, kde už od středověku máme tradici, že nevidomému naslouchají nejen Husiti.
V minulém díle jsme ponechali pár otázek nezodpovězených anebo dokonce nevyřčených. Začněme tedy s těmi nevyřčenými. Jak moc složitý je pohyb v rámci hotelu? Jak Vám to jen popsat? Kdybyste dobře viděli a na koloběžce jezdili, cestou do pokoje nepotkáte nic, do čeho byste vrazili. V přízemí sice schody vzhůru vedou, ale nebojte se, turisté po nich své kufry nervou, nýbrž výtahem se pohodlně vezou.
V prvním patře jedna dlouhá chodba se bez zatáček vine. Po její levé straně nachází se dveře do sálu, jídelny, salónku či na WC. Po pravé straně chodby okna vpouští do budovy světlo a pod nimi najdete stánky s dílky nevídanými k osahání i zakoupení. Když dvojku ve výtahu navolíte, do další chodby se dostanete a ta už po obou stranách mnoho dveří má, kde hotelová služba pro Vás pokoj přichystá. Totéž Vás potká o další patro výše. Ani zde nenachází se žádné záludné schody či skrýše.
Možná Vás také napadlo, jak to bude se servisem ke snídani, obědu či večeři? Anebo, jak na výlet pojedeme? Od začátku, až do konce festivalu budou se mezi námi pohybovat dobrovolníci, kteří oplývají zrakem ostřížím a srdcem laskavým, aby napomohli všude a vždy, kdy zapotřebí budou průvodci. A nebojte, na výlety Vás od hotelu zavezou pohodlné autobusy.
A máme něco i pro hazardní hráče, kromě hudební vášně? Ale samozřejmě, tombola se zajímavými cenami se na Vás chystá a v ní zvítězí téměř každý dozajista. Nemusíte se však bát, že brambor vyhráli byste snad metrák. My přeci víme, že někteří busem či vlakem dorazíte.
V pozvánce na tento festival jsme Vás též upozornili na pětici známých osobností a jeden pěvecký soubor, jejichž jména se vždy pojily s uměleckou kvalitou. A proto není divu, že jsme si je dovolili vypsat o trochu větším písmem a zvlášť na ně upozornit. Když byste si prošli jednotlivá vydání ZORY (nebo jiných médií), dostanete velmi pěkný obrázek o I. Törökové, R. Skleničkové, V. Fantovi, R. Žaludovi anebo o pěveckém sboru Vokál Klub. Ale, co zajímavého bychom Vám měli napsat k Elvisovi? S dovolením ponecháme čtenáře ještě trochu v napětí, a pozastavíme se nad interprety dalšími. Vždyť např. během jazzového večírku si budete moci vychutnat hru skvělého nevidomého klavíristy T. Pavlána, který se může pochlubit mimo jiné spoluprací s Jiřím Dědečkem, Ester Kočičkovou či Lubomírem Nohavicou. Tento jazzman, mající za sebou i své album „V rohu čtyř uší“, udivuje posluchače též brilantní interpretací Ježkových písní.
Jako dalšího bychom rádi zmínili nevidomého písničkáře Josefa Pelána, jehož píseň „Paní nostalgie“ se letos v letních měsících vyhoupla na první příčku soutěže „Folkové stupně“ na Country rádiu. Zde také kdysi zvítězil s písní „Sloneček“ v soutěži Bonanza. A kromě své vlastní umělecké činnosti, kterou sám život inspiroval, se dál věnuje vzdělávání nové generace na ZUŠ ve Strakonicích.
Jejda, už je tu zas konec článku a my bez odpovědi zanechali nejednu otázku. Však nemějte strach žádný, ještě nás čekají dva díly.
Hanka a Jiří SONS Tábor
Co nás čeká v srpnu?
Konverzace v AJ
Letní čas je v plném proudu, sluníčko se na nás usmívá a jen tu a tam se schová za mráčky. A tak v přátelské atmosféře usedneme k jednomu stolu a lehce si v anglickém jazyce pohovoříme, o tom, jak bylo, jak je a jak bude?
Hýbeme se pro zdraví
Možná vytáhneme hole na Nordic Walking, možná si půjdeme jenom zaběhat a možná se projdeme po okolí. Jestli něco z toho vyjde, ve svých mobilních telefonech každý najde.
Akce pro léto 2024, které by Vás mohly zajímat!
I v létě tu budeme pro Vás, avšak v omezeném provozu. Přeci jenom doba dovolených a odpočinku je spjatá právě s letním obdobím. Přesto již teď tušíme, že se při pěkném počasí společně projdeme, možná anglicky pohovoříme, nějakou tu zábavnou hru zahrajeme a určitě se i společně sejdeme a pobavíme.
Ohlédnutí za uplynulým měsícem
Představení Braillských řádků
V 9:37 přivezl vlak inter city Jirku Holzingera z Českých Budějovic, aby nám povyprávěl o braillských řádcích. Avšak nešlo pouze o vyprávění, ale též jsme si mohli prakticky tyto zázraky moderní techniky vyzkoušet. Nejdříve Jiří vytáhl braillský zápisník Orbitech. Rozměrově se jedná o menší typ řádků, avšak o to výkonnější. Lze do něj vkládat i soubory, následně je číst anebo upravovat dle libosti. Navíc má též k dispozici kurzorové šipky, a proto se uživateli velmi dobře manipuluje s textem. Poté přišli na řadu ukázky klasických mini klávesnic QWERTY. Do rukou se nám dostaly dvě skládací klávesničky. Tyto klávesničky se hodí zejména na cesty, kdy potřebujete vyřídit rychle e-maily, SMS či jiné zprávy. K mobilnímu nebo jinému zařízení je připojíte přes rozhraní modrého zubu nebo-li Bluetooth a už píšete. Je jedno zda do WhatsAppu, Messengeru, SMS zpráv, anebo obyčejný e-mail. Protože se jedná o skládací klávesničky, vejdou se Vám dokonce i do kapsy. Nevýhodou ale je, že pokud s nimi píšete na klíně, že se v ohybech prohýbají a komfort psaní se tak umenšuje. To už si člověk musí rozmyslet, zda je pro něj výhodnější jezdit se skládací anebo neskládací mini klávesničkou.
Poté přišli na řadu naše vlastní braillské řádky, kdy jsme mohli na Jiřího chrlit jeden dotaz za druhým, a on ochotně odpovídal, dokud se nerozezněli v Klokotech zvony, oznamující poledne a tedy čas na oběd. Těm, kteří se nemohli tentokráte zúčastnit, můžeme slíbit, že nás Jiří navštíví zas.
Čtenářský klub online
Byl čas prázdnin a tedy čas proměny našich vybledlých postav na krásná bronzová plážová těla. A přeci se nás 5 nadšenců sešlo u počítače, abychom si po 3 měsících zase popovídali o knihách. Jako téma jsme si určili „Věda a technika“. Než jsme se však pustili do vlastní prezentace, zazněl opět úryvek z knihy, a naším úkolem bylo uhodnout, o kterou knihu se jedná a kdo ji napsal. Já protože jsem se o této knize zmínil v předminulém příspěvku, jsem se rovnou vyřadil ze soutěže, abych nechal šanci ostatním A ti ji ihned využili a sdělili, že se jedná o knihu „Den Triffidů“ od Johna Wydhama. Jakmile jsme se shodli, že tuto knihu dobře známe, a že se nám velmi líbila, pustil se první prezentující do svého příspěvku. Jako svou knihu si vybral „Já robot“ od Isaaca Asimova. Tato kniha pocházející již z padesátých let minulého století řeší v jednotlivých povídkách otázky, které lze bez nadsázky označit za velmi aktuální. Vždyť rozvoj umělé inteligence kráčí mílovými kroky vpřed a nikdo vlastně netuší, kam? Jako druhý příspěvek zaznělo představení knihy „Fyzika všedních věcí“ od autora Kakaliosa Jamese. Asi nikdo z nás nepochybuje, že jsme obklopeni mnoha věcmi a technikou, kterou považujeme za samozřejmost, a přitom už dávno nerozumíme, jak to vše funguje, pouze pozorujeme výsledky – např. fungování kávovaru, ultrazvuku, fakt, že letadlo létá, i když je těžší, než vzduch nebo obyčejný rezervační systém v hotelu, kam přijedeme třebas na letní dovolenou.
Poté jsme se od techniky přesunuli k mikrobiologii. Nejdříve zazněla upoutávka na knihu ve slovenštině „Lovci mikrobov“ a pak už přišel samotný referát o knize „Život sira Alexandra Fleminga“ od autora André Mauroise. Za objev penicilinu vděčíme s trochou nadsázky Flemingově bratru Thomasovi, který Alexandra přesvědčil, aby šel studovat medicínu. A jak to vlastně bylo s tímto objevem, za který obdržel A. Fleming Nobelovu cenu v roce 1945? Asi jste slyšeli pověsti o plesnivém chlebu, zkaženém sýru nebo badatelově odjezdu na dovolenou a neumytých Petriho miskách. Inu já také. Ale vysvětlení bylo nakonec mnohem prostší. Pod vlastní Flemingovou laboratoří se nacházela ještě jedna starší laboratoř, nicméně ta se dlouhodobě nepoužívala, a proto se tam nakonec vytvořila plíseň. Tato plíseň se spóry dostala do Flemingovi laboratoře a ten jako bystrý vědec si povšimnul, jak ničí bakterie. A po dalších zkouškách a pokusech byl penicilín na světě.
Před 4. referátem zaznělo další doporučení, nebo spíše komentář, na knihu „Nobelovka“, která se zabývá dramatem o Ottu Hahnovi – objevitel jaderného štěpení, s tím, že kniha je spíše drama, než populárně naučná literatura. Po komentáři jsme přešli, v rámci referátu, k našemu nedoceněnému Ottu Wichterlovi a jeho knize „Vzpomínky“. Kniha popisuje příběh o nezdolném duchu, který se nenechal převálcovat, ani totalitním režimem. Jeho geniální mozek přinesl světu množství obrovských objevů – namátkou lze zmínit např. silon a kontaktní čočky. Mimochodem svou první kontaktní čočku vyrobil za pomocí stavebnice Merkur (stavebnice pro děti a mládež). Ale, jak už to v totalitních zemích bývá, namísto, aby se Československá ekonomika těšila z jeho patentů a vydělávala miliardy dolarů, pyšní a hloupí komunisté raději patenty prodali za pakatel americké firmě a my už jen můžeme počítat, o kolik nás tehdejší režim připravil peněz, a zároveň se modlit, aby se titíž hlupci k moci nedostali zas.
Poslední kniha nás zavedla nejdříve do Jihoafrické republiky a pak do USA. Vydali jsme se totiž po stopách dalšího génia. Kniha se jmenuje „Elon Musk - Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti“. Knihu napsal novinář Vance Ashlee. Protože Musk nemusel bojovat s totalitním režimem, jeho automobily Tesla se dnes prohánějí po celém světě, jeho rakety Falcon (společnost Space-X) vynáší na oběžnou dráhu lidi i satelity a při nebankovní platbě používáme systém PayPal. A Elon Musk? Ten si může užívat bohatství o velikosti 220 miliard USD (údaj z května 2024). Avšak to bychom jej špatně odhadli, kdybychom si mysleli, že leží kdesi na lehátku v Karibiku a popíjí drahé drinky. On se prostě snaží dál realizovat své fantastické vize a posouvat lidstvo vpřed. A přitom začínal, jako šikanovaný chlapec v Jihoafrické republice. Čtenář se ovšem z knihy také dozvěděl, že se rozhodně nejedná o jednoduchou bytost a má i své negativní osobní vlastnosti, které jej oddalují od komunikace s běžnými lidmi.
Na konci našeho čtenářského klubu jsme se domluvili, že se opět sejdeme za 3 měsíce a to 2. října 2024 zase v 17:00 hod. online. A jako téma jsme si určili „Husitství“. Vždyť právě letos uplyne 600 let od úmrtí Jana Žižky. A co Vy? Nepřidáte se do čtenářského klubu? Anebo ještě lépe – přijeďte se rovnou podívat na horu Tábor, třebas u příležitosti TyfloArtu 2024.
Setkání s TyfloServisem
Měsíc utekl jako voda a kolegyně z budějovického Tyfloservisu se u nás objevily znova. Tentokráte jsme měli možnost vyzkoušet si hmatáky, ve kterých se nejedno tajemství ukrývá. A poté jsme zkoušeli novou pomůcku, o níž byla zmínka již v minulém informátoru. Pomůcku jsme si zavěsili na krk, vyladili její směřování a pak venku před odbočkou jsme kráčeli s bílou holí v ruce vpřed. Vlasta a Dana simulovali různé překážky nad úrovní pasu a my sledovali, zda se dotyčný dotkne utěrky visící ve vzduchu, anebo pomůcka nás včas upozorní, abychom se zastavili a překážku nahmátli. Za mne musím konstatovat, že pomůcka fungovala velmi dobře, avšak, abych byl schopen dát jednoznačnou odpověď a doporučení, musel bych jí testovat podstatně déle.
A protože horko bylo takové, že i v klubovně se nám lepil oděv na tělo, potěšilo nás, když na elektrické tříkolce přijel Vašek a všechny nás podaroval osvěžující zmrzlinou, za což mu velice děkujeme. Takto ochlazeni a zážitky naplněni jsme se mohli vydati zpět do našich příbytků. A co nás čeká příště? Jako již tradičně navrhuji – nechme se překvapit! 😊
Kdo si hraje, nezlobí
Sluneční teploty lámou rekordy a my přesto neležíme u vody. Jak je to možné? Existují totiž různé druhy osvěžení. A my jsme si jedno červencové dopoledne vybrali právě to herní, které tříbí mysl a posiluje hravého ducha. Nejdříve se hráči pustili do pexesa, kde za každou odhalenou dvojici obdrželi 200 € nebo 200 USD. Po 15 minutách se tak na stole před některými hráči nacházel moc pěkný balík peněz. Pak vzali jsme si do ruky zapůjčené hmatáky, kde mohli jsme nahmátnout jednotlivé kraje Slovenska. Každý kdo našel správný kraj (je jich celkem osm), obdržel další bankovky. Jako třetí hru jsme si vybrali qardo, kde jednotlivý hráči každý bod proměnili v nová eura.
Když bankovky jen šustily, a každý si spokojeně přepočítával svou výhru, zaklepal kdosi na dveře klubovny. Leckoho možná napadlo, tolik peněz na stole a kdo ví, kdo se nachází za dveřmi? Mám vše rychle ukrýt, nebo se snad rozeběhnout k oknu a pokusit se o útěk, přičemž v jedné ruce bych svíral nabité penízky a ve druhé ruce bílou hůl, s níž bych šátral po okolí? Naštěstí dříve, než tyto úvahy stačily dojít do stavu paniky, dveře se otevřely a v nich se zjevil muž nám dobře známý. Jeho hlas si nelze splést s žádným jiným – byl to Vašek. A co víc, před vlastní finální hrou oko bere nás zchladil zmrzlinou, která přispěla k osvěžení a k veselému švitoření.
Když zmrzlina v našich útrobách zmizela a těla se schladila, začal Jiří, jakožto bankéř, rozdávat karty. Jak už milý čtenář ví z minulého Informátoru, jedná se o mariášky s braillským popiskem. A ve vlastní hře jde opravdu o všechno. Karty po chvíli drží každý v rukou, prstem šátrá v levém horním rohu a bankéř dává první výzvu: „Uzavřete sázky!“. To už eura létají vzduchem a na stole leží rázem pár tisíc eur. Pak přichází druhá výzva, zda někdo nepožaduje další kartu. Jak pozornému čtenáři jistě v minulém informátoru neuniklo, opět jde o to, přiblížit se k hodnotě 21 bodů a porazit tak bankéře. Když dodatečné karty jsou do rozdány, přichází chvíle, kdy i bankéř musí s pravdou ven. Před ním leží dvě, zatím neotočené, karty, a nikdo netuší, jakou mají hodnotu. To pravé drama právě začíná. První karta odhaluje hodnotu král, což se rovná třem bodům a druhá karta je zelená osmička, což znamená 8 bodů. Jak si již bystrý čtenář spočetl, dohromady má bankéř 11 bodů, a to se k cílovému oku ani nepřibližuje. Bere si proto další kartu a po pečlivém prozkoumání zjišťuje, že si lízl svrška – to mu přihodilo pouhé dva body. Co teď? 13 bodů není mnoho, jenže již existuje mnoho variant, kdy by si mohl líznout a překročit hranici 21 bodů. V bankéřově mysli se odehrává zuřivý souboj našeptávačů. Jeden jej poňouká „Riskni to, vezmi si ještě jednu kartu.“ A druhý zase: „Pozor jsi bankéř, musíš dodržovat princip opatrnosti.“ Do toho zasahují samozřejmě i samotní hráči a též povzbuzují bankéře, aby si vzal další kartu. Nakonec se spokojuji s málem a další kartu si neberu. Tři hráči z pěti mne v tomto kole porazili, avšak hra jede dál a bankéř rozdává novou hru. Asi po půl hodince hraní nám Vašek uvaří kávu a jednotliví hráči počítají svůj dnešní výdělek. Nejvíce peněz, nakonec zůstalo před Emilkou – rovných 3.600 €, na druhém místě skončil Milan se 3.400 € a na třetím místě Laďka s 2.500 €. Výhercům gratulujeme a ostatním děkujeme, že se zúčastnili. Možná Vás ještě napadne zvídavá otázka, co s tolika eury dotyční udělali? No co by, vrátili je Jiřímu do sáčku, ten uzamkl do ocelového trezoru a zakódoval na základě třicetipěti místného číselného kódu, který nosí v hlavě, neboť, jak je o něm známo, užívá paměťových technik. Nevěříte? Tak příště mezi nás přijďte!
Jóga a pedig na Pracově
Rok s rokem se sešel a my jsme na Pracov vyrazili zas. Bylo to na pozvání odbočky SONS Kladno, kteří již loni projevili zájem o jógu a pedig. A protože se v našich řadách pohybují experti na tuto problematiku, slovo dalo slovo a my jsme se v šesti lidech před devátou hodinou ranní ocitli v Pracově na recepci místního rekreačního objektu. Objekt slouží k zotavení zaměstnanců věznic po celé ČR, avšak také nabírá turisty, kteří s věznicemi nemají co do činění.
A jak to celé probíhalo? Jako zkušená jógová cvičitelka se svého úkolu zhostila Pavlínka Heřmanová. Dopolední i odpolední skupinku provedla tajemstvími tohoto východního způsobu péče o tělo i duši, a cvičenci (včetně mé maličkosti) si užívali jógový dech, pomalé a plynulé pohyby a celkové uvolnění. Kromě praktického výkladu, jak správně provádět jednotlivé cviky, se v prostoru ozývala relaxační hudba a mezi cvičenci panovala pohoda a dobrá nálada.
Paralelně, avšak v jiné místnosti, se svého úkolu zhostili Milan s Jardou, předsedkyní a Hankou. Ti se zase pokusili naučit kolegy z Kladna, jak plést košíky. O tom, že se jim tento úkol zdařil, svědčily nejen úsměvy na jejich tvářích, ale především pěkně vypadající košíky, se kterými se přišli jógovým cvičencům pochlubit.
Pak již následoval oběd a obě skupiny se prohodily – nadšení košíkáři se pustili do jógy a pohodoví cvičenci do pletení košíků. A když půl pátá odbila, každý držel v ruce svůj košík a tělo držel vzpřímeně a uvolněně.
A na závěr jsme si od kolegů z Kladna vyslechli poděkování a přání, zda bychom nemohli příští rok, přijet znova. My sice netušíme, co bude za rok, ale budeme-li schopni a zdrávi, na Pracov se zas vydáme rádi.
Léto s knížkou
K létu patří sluníčko, koupání, zmrzlina, dovolená a knížka. A proto si dovolím nabídnout několik typů pro volné chvíle.
Probíhají divadelní prázdniny a já sáhla po knížkách od Jiřího Suchého. Krátké úvahy, fejetony a známé texty písní je v útlých, ale pohodových knížkách „Život není jenom legrace“ a „Klaun to zkouší znovu.“ Jeho obšírná monografie „Vzpomínání“ bude na zimní čas. Herečka a známá spisovatelka Ivanka Devátá vydala dříve román „Jen jednou mladá.“ Napsala mnoho knížek s typickým humorem a je to oddechové čtení. Ladislav Smoljak „Filmové komedie“ vyloudí nejeden úsměv.
V létě se cestuje a knížka Miloslava Stingla „Ostrovy krásy, lásky a lidojedů“ je o vzdálených afrických zemích, zvycích kmenů a přírodě. „Mongolsko na koních“ je o drsné zemi, Indiánech, též od českého autora Petra Jahody. Další cestopis je „Z Prachatic až do Kapského města.“ „Sedm let v Tibetu“ od H. Harrera byla zfilmovaná.
Kdo má rád napětí a pátrání, může zvolit Zdeňka Hanku a titul je „Střípek malachitu“ nebo „Ticho nemá ozvěnu.“ „Advokát a jeho pán“ je s prvky hororu knížka od známého novináře Josefa Klímy. Jeho detektivka „Loď s otroky“ se čte jedním dechem a není jediná. „Fyzika všedních věcí“ od J. Kakaliose je náročná a pro zvídavé, protože nás seznámí s běžně používanými přístroji, jejich podstatou fungování.
Pro milovníky zvířátek mám titul „Nabu, Nelsi a škola pro superpsy“ od Stáni Krajíčkové. Autorka seznamuje v krátkých kapitolkách čtenáře se životem štěňátek a psů, kteří pomáhají nevidomým jako čtyřnozí průvodci. Text je doplněn vtipnými kresbičkami. Je to vhodné čtení pro prarodiče a jejich vnoučata. Knížku si můžete vypůjčit nebo zakoupit u nás v kanceláři.
Máte-li nějaké doporučení, dejte nám vědět do kanceláře a předáme prostřednictvím Informátoru ostatním.
To je pár mých typů na knížky. Hezké počtení po celý rok přeje Emilka
Zamyšlení
Milí členové, jak jistě víte, v červnu se u nás v kanceláři konala soutěž ve čtení a psaní Braillova písma. Soutěžícím děkuji za jejich hojnou účast, a i za to, že měli odvahu se přihlásit a jít do toho. Oproti minulému ročníku, který se konal v Táboře před dvěma roky, došlo u soutěžících ke zlepšení a je vidět, že se chtějí v tomto umění zdokonalovat. Když budou chtít i nadále pokračovat, rádi je přivítáme na akci Nácvik bodového písma, na které jsme si připravili další zajímavé aktivity a díky Tyfloservisu v ČB i další materiály ke společnému tréninku. Neváhejte a přijděte. Od září začínáme.
Braillovo bodové písmo určitě patří do života každého zrakově postiženého. Je jedno, v jakém věku s ním začnete. Důležité je vytrvat. Není těžké se naučit kombinaci jednotlivých písmen, ale rozpoznat je posléze hmatově a to může být pro některé z Vás velmi obtížné. Ale pak ten pocit, kdy si samostatně přečtete názvy léků či popisek na CD, je pak osvobozující. A co teprve když si zvládnete přečíst poznámky, či knihu v posteli bez nutnosti jakéhokoli světla?
Pokud člověk ztrácí kontakt s psaným textem, již nečte zrakem, nepíše rukou, pak ztrácí kontakt s jazykem. Myslím si, že tímto může gramotnost klesat, a proto je určitě velkým benefitem v životě zrakově postiženého se bodové písmo naučit. A jedna věc, možná si i někdy budete moci přečíst, co že je to napsáno na té medaili z paralympijských her v Paříži 2024. A jaká ta medaile vlastně je?
Na okraji medailí je vyrytý název disciplíny a jméno oceněného sportovce. Na paralympijských hrách je použito právě Braillovo písmo a jednotlivé kovy jsou od sebe odlišitelné i hmatem – zlato má po obvodu jednu vyrytou linku, stříbro dvě a bronz tři. Všechny medaile pocházejí z pařížské mincovny Hôtel de la Monnaie, kde též vznikaly medaile pro olympiádu v roce 1924. Nejen cenný kov, ale také překvapení si vyslouží nejúspěšnější sportovci na olympiádě v Paříži. Ty si totiž kousek železa z Eiffelovy věže odnesou domů. Každá medaile je na zadní straně ozdobená originálním kouskem železa z Eiffelovy věže.
„Železná dáma“, jak se věži přezdívá, prošla během 20. století rekonstrukcemi. Při nich bylo nutné některé kovové prvky odstranit a Francouzi je pak pečlivě zakonzervovali. K příležitosti olympiády některé z těchto železných dílů dostaly nový život. Medaile navrhla klenotnická firma s 240letou historií, o design pochodní se postaral špičkový designér. Medaile Francouzi zároveň pojali netypicky a to jako šperky. Na návrh a výrobu využili zkušenosti slavné klenotnické firmy Chaumet, jež funguje v Paříži už více než 240 let. Kousky železa zbaveného nátěru mají tvar šestiúhelníku, což je typický symbol Francie, který vychází z tvaru její pevninské části. To to byl také oblíbený motiv v období art deco. Ke zlatu, stříbru a bronzu medailí jsou železné plátky přidělány háčky diamantového vzhledu, které vycházejí z tradičního hodinářského ornamentu Clous de Paris a připomínají nýty z Eiffelovy věže.
Ze šestiúhelníku jako by vycházely zářící paprsky, které díky výbrusu dávají povrchu medailí třetí rozměr. Ty mají symbolizovat zář výjimečných sportovců i Francie právě při pořádání her. Zář odkazuje také na oblíbený ozdobný motiv z období na přelomu 19. a 20. století, jemuž Francouzi říkají Belle Époque. Přední stranu olympijských medailí zdobí symboly obnovené olympiády – řecké bohyně vítězství Niké, Panathénského stadionu a athénské Akropole v kombinaci s Eiffelovou věží. U paralympijských medailí je to pohled ze země směrem nahoru do nitra Eiffelovky. Motiv této věže se dostal i na stuhy, dekor vychází z rozložení příček její konstrukce. U olympijských medailí jsou stuhy modré a u paralympijských mají červenou barvu, jejíž odstín je směsí prvních dvou barevných nátěrů Eiffelovy věže – benátské červeni a červenohnědé.
TERMÍNY PLÁNOVANÝCH AKCÍ
SRPEN - ZÁŘÍ
Datum |
Akce |
Čas |
|||
čt. |
8. |
srpna |
Konverzace v AJ |
9:00 |
hod. |
po. |
19. |
srpna |
Oblastní rada |
13:30 |
hod. |
po. |
2. |
září |
Oblastní rada |
13:30 |
hod. |
út. |
10. |
září |
Přednáška MUDr. Abdová – Novinky ve Foniatrii |
13:00 |
hod. |
Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí a dodržování časového harmonogramu jednotlivých pořádaných událostí!