Klub držitelů vodicích psů

Na druhou etapu vyrazilo 51 psů - to je zatím nejvvětší účast za ten necelý rok, co všelijak virtuálně putujeme. Nejstarší účastnicí je labradorka Clea, která v září oslavila už 13. narozeniny. Přesto stále pracuje, byť „na zkrácený úvazek“. K pochodu se přihlásila i jedna psí studentka - goldenka Chantalka. Kromě učení v brněnské škole prý se svou pečovatelkou stihne přidat nejeden kilometr.

A těch kilometrů jsme všichni společně za týden ušli 1595.

1. ledna 2022 se na cestu vypravilo 44 psů. Několik dalších vzkázalo, že jaksi nemůžou páníčky po Silvestru probudit, ale že nás určitě co nejdříve dohoní.

Naše tradiční smečka mezi sebou přivítala i pár nováčků - například velkou kníračku Adélku, zkušenou cestovatelku Vendulku, služebně nejmladší vodicí fletku Cairo a taky benjamínka Alberta, sotva tříměsíčního pudlíka v předvýchově. Na své tři syny Cedrika, Charlieho a Cida bude nově dohlížet jejich táta Ryan.

Tentokrát jsme si za výchozí místo vybrali České Budějovice, částečně proto, že se tu pravidelně scházejí naši souputníci - držitelé vodicích psů, z čehož by si v jiných regionech mohli vzít našinci příklad.

Sotva medově hnědý Nathánek sfoukl všechny čtyři svíčky ze svého narozeninového dortu a sbalil si batůžek, vyrazil na českobudějovické náměstí. Tam už ho čekal kamarád Valda, aby společně se svými lidmi odstartovali první letošní výpravu.

Rada Klubu držitelů vodicích psů SONS přeje všem členům KDVP, jejich psím parťákům a pomocníkům a také všem přátelům a příznivcům do nového roku hodně spokojenosti a úspěchů a hlavně pevné zdraví.

Zkrátka: Do toho nového roku 2022 vykročte "tou správnou tlapkou!"

HALÓ, HALÓ, HAF!

Svoláváme statečné vodicí psy, ať už jsou v činné službě, ve výslužbě, nebo se na své povolání teprve připravují či jsou rodiči našich čtyřnohých pomocníků! Podejte vodítko svým páníčkům či vychovatelům a přidejte se k nové virtuální výpravě s názvem

DOBYTÍ SEVERNÍHO PÓLU PARTOU ÚŽASNÝCH PSÍCH KAMARÁDŮ,

na kterou vyrážíme 1. ledna 2022.

Vážení přátelé, 
opět vás zveme na tradiční povánoční výlet ke  krmelci pod Lovošem. Ani
loňské zarachy  nám tradici nepřerušily. 
Letos se sejdeme ve  středu 29. prosince a podle jízdních řádů se sjedou vlaky do Lovosic ze  všech stran před  10.  hodinou; potažmo  se  shledáme o půl  hodiny   později u zastávky Lovosice město. 

Samozřejmě přineste všelicos dobrého pro lesní živáčky. Souputníci pak jistě 
ocení i nějaké vánoční pamlsky a tekuté zahřívače... 
Na  setkání s přáteli a milovníky přírody se těší 
Krajíčkovi s  Cedrikem

Na druhou etapu vyrazilo 43 psů. Služebně nejmladším vodicím psem je světlý labrador Falco, který je se svým pánem teprve pár týdnů. Krátce před ním nastoupil do služby jeho černý spolužák Kody.

Nejzkušenější z naší party je světlá Ašenka z Kladna, která za dva měsíce oslaví už 13. narozeniny.

Čtyři vodicí psi, jeden psík-společník a sedm lidí – to byla parta, která se v sobotu 11. září vydala na pvýlet z Frahelže do Vlkova.

Zatímco královské poselstvo v 15. století procházelo po pobytu v Cáchách Burgundsko, brabantsko a Flandry, pro nás to byly spíše západ Německa, jih Nizozemska a kus Belgie. 

Na start našeho již čtvrtého virtuálního pochodu se 1. září postavilo 38 vodicích psů v činné službě, jedna zasloužilá psí máma a dvě půlroční štěňata, která se na kariéru psího pomocníka teprve chystají.

K labradorům, zlatým retrívrům, jejich křížencům, fletům, ovčákům, pudlům a borderkolii se přidala krátkosrstá kolie Vendulka z Prahy.

V roce 1465 vypravil český král Jiří z Poděbrad čtyřicetičlenné poselstvo k evropským panovnickým dvorům. Jeho členové měli mimo jiné šířit dobré jméno vlasti a svým počínáním dokázat vzdělanost i statečnost Čechů.

Po trase tohoto poselstva se v našem dalším virtuálním pochodu vydáváme i my.

Jihočeská parta držitelů vodicích psů chystá zářijový výlet na Třeboňsko.

Na téměř pětikilometrové cestě přírodou z Frahelže do Vlkova potkáme nejeden rybník, takže koupánímilovní psi se mají na co těšit, páníčci si však nesmí zapomenout přibalit nějaký ten ručník.

V cíli, doslova pár kroků od nádraží, čeká útulná restaurace hotelu Vlkov, kde si lze dát něco dobrého k jídlu i pití a vyčkat v pohodě do odjezdu vlaku zpět.

Pokud vás tahle informace zaujala, napište si do kalendáře, že sraz je

V SOBOTU 11. 9. 2021 NA NÁDRAŽÍ VE VESELÍ NAD LUŽNICÍ.

Když jsme 1. května v Praze zahajovali naši virtuální cestu do Tokia, nikoho z nás ani nenapadlo, že svého cíle dosáhneme tak brzy. Ale je to tady!

Plánovanou trasu jsme dokonce překonali o více než 700 km.

Projděme se naší poslední etapou, která nás zavede až do Země vycházejícího

slunce.

Vedra, která v uplynulých dnech panovala, lákala spíš ke koupání a lenošení u vody než k procházkám. 

Tradičních 1500 kilometrů jsme tentokrát nepřekonali.

Do šesté etapy jsme vyrazili v mírném oslabení, protože se od nás na dva týdny odpojila černá labradorka Katty. Měla a má plné tlapky práce, aby dohlédla na přípravu paniččina benefičního koncertu. Ten bude vysílat televize Noe ve čtvrtek 17. 6. ve 20:00 hod.

https://www.tvnoe.cz/live

(Harmonické melodie - benefiční koncert Pavly Flámové)

Ostatní putující se snažili Kattynčin výpadek nahradit - a povedlo se -opět jsme překonali vzdálenost 1500 km. Velký podíl na tom má pudlinka Megy, která vytáhla paničku na dovolenou.

Několik účastníků si v pátek 11. června odskočilo do Boskovic na soutěž Cesta ve tmě. Nejúspěšnější z nich byla Krpálkovic ovčanda Hillary, které teď na krku cinká stříbrná medaile.

Když jsme se nedávno loučili s Grimmem, který nastupoval do školy, netušili jsme, že si „vyštěká“ malý odklad a ještě chvíli s námi bude putovat. Také obě psí ošetřovatelky Kimmi a Nica už vodí své lidi alespoň na kratší procházky, a tak jsme i tentokrát překonali za týden víc než 1500 km.

Rozsáhlou jižní Sibiří tentokrát putovalo opět jen 47 dvojic, neboť Kimmi a Nika se musely starat o své nemocné lidi. V sobotu jsme pak posadili do vlaku statečného Grimma. Přestal být štěnětem v předvýchově a začala mu škola. Za ten měsíc, co s námi putoval, přidal krásných 222 km - a takový výkon nemají ani leckteří dospělí psi! Jeho bráška Gray s námi ještě kousek cesty půjde, i tomu však škola brzy začne. A my se těšíme, že se s oběma časem na nějaké další psí akci opět setkáme. 

Tentokrát nás putovalo o dva méně: pán černé labradorky Kimmi je v nemocnici a naše čtyřnohá kamarádka tak tráví čas především s malou Eleonorkou; a někde cestou jsme ztratili pudlíka Cézara (vůbec se nám neozývá).

Naštěstí se ale trochu umoudřilo počasí, a tak můžeme s radostí oznámit, že i při menším počtu účastníků jsme výkon z předchozího týdne překonali a připisujeme dalších 1604,5 km.

Druhou etapu našeho virtuálního putování bychom klidně mohli nazvat akcí „Mokrý chlup“. Pršelo snad všude. Labradoři se radostně čvachtali v loužích, zato jejich dlouhosrstí kamarádi (a především jejich páníčci) neměli ze splihlých účesů vůbec žádnou radost. Podle toho pak dopadaly výsledky.

Vyrazit, byť virtuálně, až do Tokia na zahájení letní paralympiády – to je výzva! Zvládneme to, když teď mnozí páníčci opět mohou pracovat a místo dlouhých procházek čeká pejsky stereotypní cesta na pracoviště a zpět?