LITERÁRNÍ EVROPOU – 3. ETAPA ČÁST DRUHÁ: LVOV – LEŠNO

Ve vesnici Wole Okrzejske, ležící přibližně 120 km jihovýchodně od Varšavy, se nachází muzeum věnované životu a dílu spisovatele, scenáristy a novináře Henryka Sienkiewicze (1846-1916, pseudonym Litwos).

Z tvorby tohoto prvního slovanského držitele Nobelovy ceny za literaturu (1905) jsou ve světě patrně nejznámější romány Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski a Quo vadis.

Spisovatelka, publicistka, básnířka a učitelka Zofia Kossaková se narodila ve městě Kośmin (*1889). Některé její historické romány (např. Křižáci) jsou plné Božích zásahů a zázraků, díky čemuž bývá řazena i mezi autory fantasy.

Přimkli jsme se k řece Visle a proti jejímu toku došli do města Krakov/Kraków. Tato metropole Malopolska je nejen na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, ale od roku 2013, jako první z oblasti slovanských jazyků, je v síti Měst literatury UNESCO.

[Prestižní titul kreativní město literatury, jehož nositelem je od roku 2014 i Praha, uděluje UNESCO městům s mimořádným významem na poli literatury.]

V Krakově žili mj. nositelé Nobelovy ceny za literaturu:

Wisława Szymborska – básnířka, esejistka, literární kritička a překladatelka;

Czesław Miłosz – básník, spisovatel a překladatel.

Ale také Oskar Schindler – německý továrník, zachránce 1200 Židů před holocaustem. Jeho životní příběh byl inspirací k románu  australského spisovatele T. M. Keneallyho „Schindlerův seznam“ (též Schindlerova archa). Známý je i stejnojmenný americký film režiséra S. Spielberga z roku 1993, který získal hned 7 Oscarů.

Asi 60 km západně od Krakova leží neblaze pověstné město Osvětim.

Jedním z nejdojemnějších literárně zpracovaných příběhů z Osvětimi je kniha autorky Heather Morrisové „Tatér z Osvětimi“, jejíž ústřední postavou je slovenský žid Lale Sokolov. Kniha je dostupná v KDD

https://www.kdd.cz/file.php?id=38421

V jihozápadním Polsku jsme nemohli minout slezskou metropoli na Odře – Vratislav/Wroclaw. Vratislavské knížectví bylo po několik staletí součástí českých zemí, a i poté, co připadlo Prusku, zde působila řada našich významných osobností. Jmenujme třeba Františka Ladislava Čelakovského, básníka českého národního obrození, který byl profesorem slovanské literatury na vratislavské univerzitě. Zde se mu v roce 1846 narodil jeho druhý syn Jaromír, historik, novinář, archivář a mladočeský politik.

Ve Vratislavi se narodilo nebo působilo čtrnáct nositelů a nositelek Nobelových cen, tři z nich je získali za literaturu:

1902 Theodor Mommsen – přednášel na zdejší univerzitě;

1912 Gerhart Hauptmann – dramatik, básník, textař, romanopisec;

2018 Olga Tokarczuková – patří k nejčtenějším a kritiky nejlépe hodnoceným polským autorům. V KDD je několik jejích knih různých žánrů – detektivky, horory, historický román...

V téže knihovně najdeme i dvě knihy, jejichž autorem je vratislavský rodák Marek Krajewski (*1966) – populární detektivky s kriminalistou Eberhardem Mockem odehrávající se v meziválečné Vratislavi.

Etapu jsme ukončili severněji ve Velkopolském vojvodství, ve městě Lešno/Leszno. [Pokud byste chtěli opravdu město navštívit, nově tu staví mezinárodní vlaky Baltic jezdící z Prahy do Gdyně.]

Dle zápisu z kroniky města přichází v roce 1516 do Lešna první skupina Českých bratří. Jan Amos Komenský sem dorazil se skupinou zhruba dvanácti set disidentů v únoru 1628. Založili Vyšší bratrskou školu A uvedli do provozu tiskárnu, kterou převezli z Kralic. Komenský strávil v Lešně 28 let.

V roce 1631 došlo v Lešně k epidemii moru. Komenský, který v té době pracoval na díle „Česká didaktika“, vydává spisek „Zpráva kratičká o morním nakažení“, v němž kritizuje cynické, až nelidské zacházení s nemocnými lidmi i prodej masa nakažených zvířat.

Určitě jsme cestou vynechali řadu zajímavých míst a nezmínili spoustu autorů a knížek. Budeme rádi, když se i vy podělíte o své literární lásky, spojené s naší etapou – a nemusí to být jen knížky z našich speciálních knihoven.

#VirtualniPochody

#LiterarniEvropou