Ohlédnutí za festivalem Jeden svět v Táboře

Koncem března jsme se zúčastnili promítání filmu „Co ještě uvidím“ v rámci festivalu Jeden svět. Film pojednával o šestiletém chlapci, který přestává na školním dvoře poznávat své kamarády, jeho matce je jasné, že její syn přichází o zrak. Stejně jako ona v jeho věku. Film se zamýšlel nad tím, zda matka může být synovi oporou, potýká-li se sama s traumaty, která jí život s postižením přináší. Šikana ve škole a časté pocity osamělosti. S obojím se jeho matka musela vyrovnávat už jako dítě. I malého chlapce dědičná nemoc obírá o kontakt s okolím rychleji, než očekávala, a tak se rozhodne podniknout se synem cestu na Island a dopřát mu pohled na dechberoucí scenérie, dokud je čas. Učí ho, že se ve světě může orientovat i sluchem a hmatem, syn je jí zase oporou při cestách rušným městem. Každodenní starosti spojené se zrakovým postižením se matce daří rozpouštět ve vášni k tanci. Snímek zachycuje mimořádný vztah matky a syna, kteří se nebojí pouštět do nových věcí a svým způsobem života vyvracejí obecné představy o životě slabozrakých a nevidomých lidí. Po shlédnutí filmu následovala beseda právě se členy naší organizace. Emilie Kumherová a Jiří Sálus trpělivě odpovídali na otázky publika a povídali o tom, jak oni samy to v životě se svojí zrakovou vadou mají. Lidé, kteří se akce zúčastnili, si mohli prohlédnout i kompenzační pomůcky a blíže se seznámiti  s vedoucí Hanou Pospíchalovou a  organizací SONS v Táboře.