Oblastní odbočky Kraje Vysočina

Po únorové oblastní radě za námi do klubu přišel předseda Českého zahrádkářského svazu Havlíčkův Brod pan Václavek a paní Stýblová. Pan Václavek představil spolek, jeho činnost a prospěšnost. Asi to nebylo poslední setkání, protože už nebylo moc času na dotazy :-) Také jsme se domluvili, že by bylo možné spolupracovat při pořádání výletů. 

V pondělí 9. ledna proběhlo jednání oblastní rady naší odbočky, oslava narozenin a beseda s pracovníkem Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod panem Fironem. Ten nám velice poutavě vyprávěl o Karlu Havlíčkovi, jeho cestě do Brixenu, pobytu tam, návratu domů a konci života.

Pečení vánočního cukroví

V našem odpoledním klubovém setkání, když jsme se sešli v dobré náladě, chytil nás mlsný jazýček. Tak vznikl nápad, si upéct vánoční cukroví.  Krásně nám to po celé odbočce vonělo. Všichni jsme byli vánočně naladěni. Bylo to krásné prožité dopoledne.

V sobotu 17. prosince 2022 se většina našich členů zúčastnila koncertu Radka Novotného v KD Ostrov v Havlíčkově Brodě. Nebyl to první koncert tohoto zpěváka a jeho hostů v našem městě, proto byl zájem veliký. Příjemná atmosféra a hezké písně nám navodily vánoční atmosféru. 

Lednový časopis pro nás načetl František Kovářík. Děkujeme.

V den svátku svaté Lucie, patronky nevidomých, jsme se sešli na vánočním posezení.

Děkujeme milým hostům, že přijali naše pozvání.

Děkujeme personálu Restaurace U Kroupů za chutné jídlo a pití a za přívětivou obsluhu.

Děkujeme členům za degustaci vánočního cukroví.

Děkujeme všem, kteří přispěli do tomboly, udělala nám velkou radost.

A všem přejeme klidné Vánoce a v novém roce zdraví, štěstí, milé lidi kolem sebe a jen to dobré!

My už se těšíme na rok 2023, na naše besedy, výlety, exkurze a přátelská setkání.

V pondělí 21. listopadu jsme se vydali do galerie pana Janáčka v Přibyslavi. Své dřevomalby zde právě vystavuje pan Tomáš Záborec, který do dřeva různámi technikami vyryje kontury a celé dílo pak dobarvuje barvami. Výstava se nám moc líbila a užili jsme si ji, protože jsme ji mohli vnímat i hmatem, na obrazy je dovoleno sahat, na židli si sednout a kytaru vzít do ruky!

Následovala prohlídka výrobny malířských pláten a palet, které zde vyrábějí jako jedni z mála, ne-li jako jediní i pro leváky!

V příštím roce pana janáčka rádi uvítáme v našem klubu, kde nám bude o své velmi zajímavé práci vyprávět více. Těšíme se..

Do Smeček na na Krakovskou ...

S velkou radostí jsme v prvním listopadovém týdnu přijali zprávu, že již třetím rokem v řadě měla naše odbočka nejúspěšnější skupinu dobrovolníků při sbírce Bílá pastelka v rámci celého kraje Vysočina. Částku 7.410 Kč vybrali v Přibyslavi deváťáci ze zdejší základní školy Michal Tai Tran, Vašek Vinkler a paní asistentka Věra Táborská.

Jako každoročně se slavnostní setkání konalo v rezidenci primátora Prahy na Mariánském náměstí. Paní Táborská se bohužel zúčastnit nemohla, klukům doprovod dělala Marie Vinklerová. Po zahájení a projevech prezidenta SONS Luboše Zajíce a Čestmíra Koželuhy, zástupce Lions Clubs International - District 122 ČR/SR vystoupil pěvecký sbor Vokál, který navodil opravdu pěknou slavnostní atmosféru. Následovalo vyhlašování od čtrnáctého místa a nervozita obou kluků vzrůstala, protože každého účastníka se paní moderátorka Nicole Fričová ptala například na zážitky ze sbírkových dnů, a na rozhovor na mikrofon nebyli připravení. Přišla řada na 11. místo a ozvala se jména našich zástupců Vysočiny. Rozhovor zvládli velice dobře a s úsměvy a plnými taškami dárků od sponzorů se vraceli na svá místa. Postupně se tleskalo, gratulovalo a děkovalo dalším dobrovolníkům - byli to jak studenti, tak členové SONS či TS a TC. Program pokračoval vystoupením flétnového souboru Syrinx a zakončen byl opravdu dlouhým potleskem. Po hodině a půl se všichni přesunuli ze sálu do salónků na slavnostní raut a poté někteří ještě na komentovanou prohlídku historické budovy Národního muzea.

Třináctý listopad je dnem, kdy si připomínáme fakt, že na světě žije mnoho lidí s poruchami zraku a zcela nevidomých. Náš spolek při této příležitosti již tradičně v říjnu pořádá den otevřených dveří SONS a výstavu kompenzačních pomůcek. Letos se na nás obrátila paní Monika Bobková z Krajské knihovny Vysočiny, zda bychom se připojili k akci, kterou KKV pro veřejnost pořádá. Samozřejmě jsme rádi souhlasili a uvítali další možnost, jak spolek prezentovat.

Kromě nás dvou Marií (Vinklerová a Heilandová) souhlasil se svou účastí i čtyřnohý člen naší party Woody a slíbil, že svého páníčka Zdeňka v pořádku do knihovny doprovodí. Před čtvrtou hodinou odpolední jsme se usadili v takzvané „rozhledně“, kde mívají děti tvořivé dílničky a konají se různé aktivity. Monika připravila několik kompenzačních pomůcek, my jsme také nějakou drobností přispěli a pro očekávané návštěvníky přidali usměvavá sluníčka. Woody si prostor prohlédl, očichal a byl hned „jako doma“. Jako první se přišla podívat a pozdravit nás Michaela Vrběcká, po ní další dvě kolegyně z knihovny. Na připravené židle se ještě posadila dvě děvčata, a vypadalo to, že jsme všichni. V komorním počtu devíti osob a jednoho psa jsme však prožili docela pěknou hodinku. Popovídali jsme o tom, co SONS je, co a jak děláme, ukázali pomůcky a drobnosti k procvičení hmatu, Zdeněk vyprávěl o výcviku vodicích psů. Skvělou posluchačkou bylo především jedna z děvčat, která měla spoustu zvídavých otázek, podělila se s námi o své zážitky, byla bezprostřední a moc milá. Woody byl opět obdivován a hlazen, vodu pil z puntíkovaného hrnečku. I přes nevelkou účast to bylo příjemné setkání a my děkujeme za pozvání.

Velmi záslužnou činnost v oblasti prevence a dopravní výchovy již 55 let zabezpečuje organizace, kterou známe pod zkratkou BESIP. A právě krajskou koordinátorku BESIPu pro Kraj Vysočina, paní Veroniku Vošickou Buráňovou, jsme pozvali na přednášku a besedu do klubu naší odbočky v pondělí 7. listopadu.

Když se energická a usměvavá mladá žena ujala slova, hned bylo jasné, že svoji práci vykonává s obrovským zaujetím a dokonalou odborností. Problematiku dopravní situace přímo v Havlíčkově Brodě i okolí velmi dobře zná, a když někdo z přítomných jmenoval konkrétní čtvrť nebo ulici, ihned dobře věděla, o co jde. Hovořili jsme o problémech se sdílenými koloběžkami a elektrokoloběžkami, o neukázněných cyklistech, o pravidlech na cyklostezkách, o bezpečnosti dětí, přepravovaných ve vozidlech. Paní Vošická Buráňová uvedla i příklady nedořešené legislativy, které mají dopad na bezpečnost chodců a právní řešení případných nehod. Odpověděla na mnoho konkrétních dotazů, uvítala připomínky a osobní zkušenosti. Besedu s námi prý bere tak trochu jako odčinění určitého dluhu, který vůči skupině zdravotně postižených účastníků dopravy pociťuje. Požádala nás, abychom o možnosti setkání s ní informovali další kolegy ze spolku, což jsme neprodleně a rádi učinili. Na závěr jsme ještě byli obdarováni reflexními páskami a nákupními taškami. Známý slogan „vidět a být viděn“ mohou mnozí z nás splňovat pouze z poloviny, proto je to BÝT VIDĚN tak důležité.

Paní Veronika přednáší často a výborně, a my jsme opravdu ocenili její bezprostřední, naprosto srozumitelný a hlasitý projev, kde nechyběl vtip a zajímavé zkušenosti. Po téměř dvouhodinovém setkání jsme jí poděkovali a je velmi pravděpodobné, že naše společnou schůzku v budoucnu zopakujeme.