Aktuality v odbočkách

V neděli jsme zahájili náš rekondiční pobyt v Rekreačním objektu UKV Karlovice v Jeseníkách.

Jak už je naším zvykem, den začínáme ranní rozcvičkou.🤸🧘🧎

Pondělní dopoledne některým z nás vyplnily dámy z ostravského Tyfloservisu předvedením pomůcek, které usnadňují každodenní život lidem s těžkým zrakovým hendikepem.🧑‍🦯🔎👀😲

Odpoledne jsme věnovali Dni matek a ozdobili jsme si nějaké dekorace. Hlavně srdíčka.💝

Srdíčka byla všude .🤎♥️🤍❣️❤️💓💜💚💙💖💛🩵🩶🧡♥️🩷

Den jsme zakončili večerním rozjímáním a našla se i skupinka oddávající se s velkým potěšením karbanu. 🙈🃏♦️♠️♥️♣️

Již tomto víkendu proběhne Jarní Agora 2024 v prostorách Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2 v Brně. Těšit se opět můžete na příspěvky v plenární sekci, výstavu pomůcek a celou řadu prakticky zaměřených workshopů.

Vstup na plenární sekci a výstavu je volný, na workshopy je třeba registrace.

Co je Agora?

Agora je konference o informačních a komunikačních technologiích pro uživatele se zrakovým postižením, kterou od roku 2015 pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity.

Unikátní výstava Tisíc tváří Amazonie, v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, je připravena i na návštěvníky s těžkým zrakovým hendikepem. 🙈

KRAJEM KARLA HYNKA MÁCHY

Jak se žije s těžkým zrakovým postižením? Jak lze zvládnout běžnou péči o rodinu, o dítě, o pejska, či dománost téměř ve tmě? O tom všem i o mnoha dalších zkušenosteh, píše prakticky nevidomá Linda Albrehtová.

Dražba květinových vazeb "Čtvero ročních období" pro SONS Přerov

Město přístupné pro všechny i letos nabídne prohlídky pro osoby se zrakovým postižením.

Jubilejní desátý ročník festivalu letos proběhne v termínu od 13. do 19. května 2024. Zatímco v od 13. května bude připraven bohatý doprovodný program, o víkendu 18. a 19. května zpřístupní festival zdarma 115 budov na celém území hlavního města. 

V novém díle své talk show s Martinou a Lindou se obě dámy zamýšlejí nad nevhodnými otázkami, které jim jsou často pokládány.

V sobotu 27. dubna se početný houf klientů a členů naší odbočky vydal na čarodějnickou procházku. Počasí nám velice přálo, tak proč nevyrazit nasbírat suroviny na svůj zázračný lektvar, který napraví všechny neduhy?

Před šesti lety, v únoru 2018, přivedl Zdeněk poprvé mezi nás svého nového kamaráda a pomocníka, urostlého německého ovčáka jménem Woody. Když svého páníčka Woody v pořádku dovedl k cíli a dostal volno, všechny si nás obešel a seznamovali jsme se. Jeho bystré oči nás zkoumaly a rád přijímal pohlazení. Tenkrát bylo na programu školení první pomoci a Jana Kudlová se snažila teoreticky i prakticky vštípit správné zásady, a když předváděla umělé dýchání z úst do úst pomocí populární gumové figuríny, lidově zvané Andula, přidal se k zachraňování i Woody a jal se oběť křísit tak, jak to správný pes dělá - olizoval jí obličej.

Následovala další setkání, výlety pěší i vlakem nebo autobusem, posezení v kavárně, vánoční setkání v restauraci. Tam všude bystrý a temperamentní vodicí pes svého pána vždy dovedl. Jen při exkurzi v okrouhlické sklárně musel zůstat venku, aby mu střepy nezranily tlapky. Potom se k nim přidala i Hanka s Jessií, později s Xashou a všichni dohromady tvořili úžasnou smečku, která se pustila všude - exkurze v Horáckém divadle, výlet do Chrudimi, do záchranné stanice zvířat v Pavlově, v synagoze v Polné, v knihovně K. E. Macana v Praze i při akcích pro veřejnost v Krajské knihovně Vysočiny. Všude byli psi středem pozornosti dětí i dospělých. V divadle jim paní herečka přinesla pamlsek, telefonát do Macanky vždy obsahoval otázku - a co pejsci, kdypak je zase přivedete? A že nás Woody opravdu vodil všechny! Byl prostě přesvědčený, že vždy a všude musí jít první, a pokud tomu tak nebylo, dával svoji nelibost hlasitě najevo. Nikdy nezapomenu, jak nás v Praze před budovou Hlavního nádraží vítal, to bylo slyšet až na Václaváku...

Woody odešel do psího nebe. Svůj životní úděl pomáhat člověku plnil věrně, s obrovským nasazením a hrdě. Byl kamarádem celé naší party a ve vzpomínání na něho bude  smutno, i úsměv...

.. rozklikněte si článek a přečtěte si, co o Woodym napsal jeho páníček Zdeněk 

Na naše klubové setkání za námi přišly z Krajské knihovny Vysočiny, protože na postu vedoucí specializovaného oddělení dojde brzy ke změně.

Moniku Bobkovou, která odchází na mateřskou dovolenou, vystřídá Markéta Gőgeová. S Monikou jsme vzpomínali na společné zážitky, například účast na konferenci v Klementinu, návštěvu KTN a akce v knihovně. Tam nás vždy vítala s úsměvem a ochotně pomáhala každému, kdo přišel. Upřímně jsme jí za všechno poděkovali a popřáli hodně štěstí. Markéta Gőgeová se zájmem naslouchala, a bylo vidět, že se na vzájemnou spolupráci těší. Slíbila, že nově příchozím zrakově postiženým zájemcům o služby specializovaného oddělení bude předávat kontakty na náš spolek a my ji - tak jak tomu bylo dosud - budeme v knihovně často a rádi navštěvovat. Na řadu přišly i konkrétní dotazy členů ohledně bezplatného půjčování audioknih, plánování pomoci při sbírce Bílá pastelka, účast na výstavě pomůcek a dalších aktivitách. A na výlet do Knihovny a tiskárny K. E. Macana samozřejmě paní Markétu vezmeme s sebou také ... Bylo to velmi přátelské a příjemné setkání, těšíme se na další!

V pátek 26. dubna bylo před vchodem do budovy Horáckého divadla v Jihlavě rušno. Mezi prvními příchozími byli i lidé s bílou holí nebo s vodicím pejskem, případně s průvodcem. Jak klienti TyfloCentra Jihlava, tak členové naší havlíčkobrodské odbočky sem rádi zavítají, protože i zrakově postižení mohou v divadle zažít něco hezkého. A v Horáckém jsou k nám velmi milí, ochotní a vstřícní. Tentokrát nás přijelo patnáct a bohužel jenom jeden pes - Xasha. Sešli jsme se v kavárně, Mančina rozdala vstupenky a po prvním zvonění jsme už všichni pohodlně seděli na svých místech. Ještě vypnout mobily a pak se jen občas ozvalo lehoučké zacinkání rolničky některého ze čtyřnohých průvodců.

Na programu byla generální zkouška hry Miláčci, kterou režírovala Lucie Ferenzová. Poslední zkouška před sobotní premiérou se vždy koná v pátek v deset hodin dopoledne, což je pro nás kvůli dopravě mnohem lepší než představení večerní.

Město Přibyslav nepatří v regionu mezi ty největší.

Do obecného povědomí se dostalo především tím, že ho najdete ve vyjmenovaných slovech po B a že poblíž zemřel Jan Žižka. Pro náš spolek je ale důležité, jaký přístup mají Přibyslavští ke zrakově postiženým lidem.

Vše začalo přibližně před deseti lety besedami se žáky základní školy. Děti nám potom pomohly s výběrem jména sbírkového psa, kterého jsme umístili do prodejny COOP. Když se naše odbočka zapojila do celostátní sbírky Bílá pastelka, také tehdy nám vedení školy vyšlo vstříc a již dvakrát byla dvojice žáků - dobrovolníků vyhodnocena jako nejúspěšnější dvojice v kraji Vysočina.

Každoročně koncem října pořádáme v Havlíčkově Brodě výstavu kompenzačních pomůcek pro zrakově a tělesně postižené. Napadlo nás, že bychom mohli podobnou akci uskutečnit také v Přibyslavi. Šířit informace o nabídce pomůcek, možnostech jejich získání a potřebné kontakty je jedním z důvodů, proč SONS existuje. Již na podzim loňského roku jsme se s návrhem obrátili na pana starostu a ten slíbil bezplatné zapůjčení zasedací místnosti i možnost finanční podpory. S vystavovateli bylo dohodnuto datum 16. dubna 2024 a my začali s přípravami. Rada města schválila naši žádost o peněžní dar ve výši čtyři tisíce korun. Snažili jsme se informaci o konání výstavy co nejvíce rozšířit, aby se o ní dozvěděl každý, komu by mohla být prospěšná.  

V sobotu dne 27. dubna 2024 se sešli členové Vsetínské odbočky v Restauraci Náhon, kde zhodnotili aktivity za uplynulý rok, a dozvěděli se spoustu nových informací a plány na letošní rok.